Pokud patříte mezi milovníky série Total War, tak se vám už nejspíš stalo, že jste si chtěli zahrát jeden ze starších dílů, ale tak trochu jste narazili. Ať už jsou některé tyto díly sebelepší, zub času na nich zanechal nesmazatelné stopy. Nemyslím tím jen grafiku, ale třeba i ovládání. Zatímco v novějších dílech je propracované a umožňuje elegantně posouvat jednotky v celých formacích, přepínat mezi režimem útoku na dálku a nablízko, ve starších dílech toto byl občas docela problém.
Rome Total War Remastered vrací 17 let starý díl znovu do hry. Přináší nové grafické zpracování a přidává prvky, na které jsme zvyklí z nových dílů. Vylepšené je tedy nejen ovládání, ale i uživatelské rozhraní či třeba umělá inteligence (která ale stejně pokulhává). Zní to skoro jako splněný sen pro mnohé pamětníky originálního dílu, bohužel se tento ten splnil jen částečně, ale hezky popořadě.
Kromě nové grafiky se Rome TW dočkal i změn hratelnosti. Do hry přibyli kupci, s kterými můžete vylepšit svůj rozpočet. Dále se rozšířil počet hratelných frakcí, nyní můžete hrát za všechny. Najdete zde i novou velikost jednotek, a sice „experimentální“, která značně zvýší počet vojáků na bitevním poli – ale také potrápí pathfinding. Jako opravdovou třešničkou je pak jakýsi generátor podoby jednotlivých vojáků. Na grafické podobě vašich mužů se totiž podepíše nejen to, jakou mají zbroj, ale i to, v jaké lokalitě je naverbujete. Vaše naverbovaní hastati v Římě tak budou vypadat docela jinak, než když je naverbujete na britských ostrovech nebo v Parthii. Šance, že by se na bitevním poli spolu potkali dva úplně stejní vojáci, se tak dost dramaticky snížila.
Zatímco samotné jednotky a voda nyní vypadají přímo spektakulárně, souš (až už v bitvě, nebo na kampaňové mapě) vypadá o dost hůře. Je to vlastně taková podivná směs. Na některých koutech mapy budete ohromeni, zatímco jinde si budete myslet, že vlastně ani remaster nehrajete.
Ve hře najdete i kompletně předělané uživatelské rozhraní. Na první pohled vypadá dost zmatečně a nepřehledně, ono také docela zmatečné a nepřehledné občas totiž je. Mám nahráno zhruba 18 hodin a některé funkce stále hledám a nemohu na ně intuitivně automaticky kliknout. Otravná pak umí být i jednotlivá oznámení na začátku každého kola. Zobrazují se totiž v jednotlivých kategoriích a při jejich přečtení se automaticky nesmažou. To sice může být výhoda, ale také je to někdy dost neintuitivní a dosti to prodlužuje čas, který na přečtení všech oznámení potřebujete – musíte je jednotlivě mazat a pak procházet jednotlivé kategorie, zatímco v původní hře byly všechny v jednom seznamu.
Když už jsme u uživatelského rozhraní, tak k jednotkám přibyla nová vizuální infografika. Jakési kolečko, v němž vidíte zdraví, morálku, zásobu munice aj. Ta pro změnu funguje naopak velmi šikovně a zpřehledňuje celou bitvu, jelikož na první pohled víte, jak si která jednotka stojí. Je to dost návykové, časem se sami přistihnete, jak se díváte na taktickou mapu a zkoumáte nejen, jak jsou rozestavění vojáci, ale i to, kolik mají životu, munice aj. Díky tomu získáte mnohem lepší přehled o stavu vaší armády.
Novinek je poměrně dost, ale jestli vás některá nenadchla, tak se nemusíte děsit. V nastavení si ke každé jednotlivé mechanice můžete zvolit, jestli ji chcete v „klasické podobě“, tj. tak, jak byla v původní hře, anebo v „remastered podobě“. Tohle je určitě velmi vstřícný krok ke hráčům, který by neměl jen tak zapadnout.
V Rome TW je cítit velká snaha posunout ho na dnešní standardy a zároveň mu zachovat jeho někdejší genialitu. Některé herní mechaniky jsou dnes již vlastně lehce zvláštní nebo přežité, ale ve hře i tak zůstávají a je to, dle mého názoru, dobře. Např. diplomacie se stále řeší skrze diplomaty, které posouváte po mapě coby agenty. Diplomacie je kvůli tomu docela limitovaná, ale zase to má své kouzlo a v dnešní době i nostalgii. Vývojáři zkrátka do hry sahali velmi s citem.
Novinky jsou tedy pouze na místech, kde někdejší díl totální války byl už opravdu zastaralý. Mám na mysli hlavně ovládání či absenci přehledových a taktických map, na které jsme již nějaký ten díl Total Waru zvyklí. Na bojišti se tak můžete „odzoomovat“ a přepnout se tak do taktické mapy, abyste získali celkový přehled (zde opět hraje roli nová vizuální infografika), stejně tak jako na kampaňovou mapu se můžete podívat „z dálky“ a vyfiltrovat si, co vlastně chcete vidět.
Jak už to tak u Total War bývá, můžeme si zase jednou rýpnout do umělé inteligence. Je to už takový evergreen recenzování dílů Total War. Nutno ale dodat, že zasloužený. Nepřítel i na střední úroveň občas táhne zcela nepochopitelně. Na bitevní mapě se pak chová předvídatelně a pasivně. Po pár bitvách zjistíte, jak počítač hraje a všechna střetnutí se stanou přinejmenším velmi podobnými. Většinu bitev vyhrajete jednoduchým obchvatem jízdy, z čehož se stane brzy jedna velká rutina. Bitvy jsou navíc zbytečně a neralisticky rychlé a mnohdy tak ani nemáte čas na vymýšlení nějakých strategií.
Zhodnotit Rome Total War Remastered vlastně ani není složité. To nejlepší z originálního dílu zůstalo a to, co nutně potřebovalo být zlepšeno, bylo zlepšeno. Nebo aspoň o to bylo pokušeno. Ne vždy se to totiž povedlo a někdy, jako v případě místy nepřehledného uživatelského rozhraní, se jedná spíše o změny k horšímu. Je to sice škoda, ale remaster legendárního dílů Total War si kvůli tomu určitě nezaslouží zavržení. Jestli patříte mezi jeho fanoušky, hru si stoprocentně užijete. Jestli ho naopak neznáte nebo obecně neholdujete sérii Total Waru, jedná se o velmi dobrou příležitost, jak do ní naskočit. Rome Total War totiž není tak složitý jako nejnovější díly, ale pořád není ani příliš jednoduchý a především nabízí to, co na něm (a celé sérii) máme tolik rádi – budování měst a velkolepé bitvy na pozadí nádherného v tomto případě antického světa.