Hra 7th Sector se objevila v předběžném přístupu na Steamu už minulý rok. Od té doby ji autoři vylepšovali a pátého února tak vychází ve své finální podobě i pro konzole Playstation 4, Xbox One a Nintendo Switch. Jak výsledná verze vypadá a stojí za zahrání?
Jako první věc, která na počátku hraní přímo praští do očí, je škála šedé, ve které se hra utápí. S barvami se dost šetřilo a to vykresluje ponurou atmosféru temného futuristického prostředí. O našem hlavním hrdinovi nevíme vůbec nic. Probírá se jako jiskra ve vysloužené televizi a jedinou její schopností je pohybovat se po kabelech elektrického vedení, a pokud se dva kabely těsně míjí, přeskakovat mezi nimi. Postupně se tak prokousáváme 2,5D prostředím, přichází první jednoduché logické hádanky a je jen na nás, abychom přišli na to, jak se dostat dál. Na vysvětlení ovládání nebo úvodní tutoriály bychom čekali marně.
Jak se příběh rozvíjí, objevujeme další schopnosti našeho hrdiny. Kromě samotné jiskry v obvodech se dostaneme i k ovládání některých elektřinou napájených přístrojů. V televizních obrazovkách uvidíme konturu postavy, autíčkem na dálkové ovládání budeme jezdit po dětském pokoji, se svíticí koulí se proženeme stavbou, s dronem nad městem nebo s nebezpečným robotickým predátorem budeme bojovat proti jiným ozbrojeným kovovým androidům.
Hádanky, na kterých hra stojí a padá, v některých případech příjemně překvapí. Kromě základních a jednoduchých rébusů v podobě nastrkání věcí do výtahu autíčkem na dálkové ovládání, nebo dohledání skrytého kódu v místnosti, který je potřeba opsat do ovládání zamčených dveří, se hra nebojí nabídnout i hádanky, u kterých je potřeba kromě mozku zapojit i jiné části těla. Jaká byla moje radost, když mě hra donutila v jedné chvíli si dojít pro tužku a papír, abych si spočítal jednoduchou rovnici o dvou neznámých, nebo si zapsal čísla, která na panelu nejsou vidět. Připomíná to ty staré hry, kde si člověk bez poznámek nebo náčrtů labyrintů ani neškrtl.
Logické pasáže střídá i pár akčních, které ale za nás do hry příliš nepatří. Chápeme smysl nabourat případný stereotyp akčním zážitkem, ale například v případě sekvence, kdy ovládáme robota se střílnou nebo drona, který má za úkol přenášet bedny, se spíš jedná o frustrující zážitek z důvodu vysoké obtížnosti. Obě sekvence každý druhý hráč bude opakovat nejméně pětkrát, než se mu podaří se dostat dál, a to se s počtem opakování ještě držíme při zemi. Oživení akční sekvencí se tak nekoná a místo toho nastupuje frustrace z množství opakování.
Ponurá atmosféra hry není vykreslena jen škálou šedé barvy. Za různými interaktivními kabely a elektronickými součástkami neustále vidíme rozvíjející se příběh lidí. Kdo jsou a jaké jsou jejich plány? To nevíme, ale i náznaky, jako je vroucné objetí páru milenců a zavření dveří při cestě do ložnice dává vědět víc, než je potřeba explicitně vyjadřovat.
Pomiňme myšlenku, proč by v budoucnu měly vést volně kabely skrze byty a skrze okna propojovat sousedící dětské pokoje. 7th Sector se nesnaží být realistickým podáním futuristického světa. Vše kolem vaší jiskřičky jsou jen kulisy a je třeba si na to zvyknout. Je to jako na divadle, kde také nehledáme uvěřitelnost v podání scény, ale v hereckých výkonech. 7th Sector prostě raději vsadil na výpravu formou malých příběhů v pozadí a je to jeho silné plus. Není to však úplně pro každého. Na druhou stranu se až příliš často vkrádá otázka, kdo je hlavní hrdina? Proč po něm ostatní roboti jdou a jak je možné, že se dokáže pohybovat elektrickou sítí a ovládat jiná elektrická zařízení? Pokud máte rádi ucelené příběhy s jasně danou dějovou linkou, u 7th Sector bolestivě narazíte.
Hru doprovází hudba od kapely Nobody’s Nail Machine. Jejich tvorbu jste mohli slyšet například v módu Fallout: Nevada pro druhý díl série. V 7th Sector kombinují melancholické syntetické melodie místy s prvky techna, ve kterých soundtrack leckdy připomíná hudbu z Half-Life 2, ale proti ní se drží při zemi v tempu a nedokáže přidat na gradaci stejně jako hudba od Valve.
I když se jedná o finální verzi hry, která byla téměř rok v předběžném přístupu, ani teď se nedá říct, že by 7th Sector byla ve stoprocentním technickém stavu. Jedna hádanka i po vyřešení neotevřela dveře dál a bylo potřeba zopakovat část levelu od checkpointu. V jiné části hry se odmítal rozjet již zmíněný výtah i po splnění úkolu k tomu vázanému. Opět nepomohlo nic jiného, než načíst hru znovu. A jedna hádanka s vybrnkáváním poslechnuté melodie je prostě špatně a sázím svůj hudební sluch proti tomu, kdo to programoval, že výsledná melodie, kterou jsem si musel dohledat na internetu, je jiná. Pokud by se jednalo o čerstvě vydanou hru, očekávali bychom patch, který zmíněné problémy vyřeší. Nicméně u hry, která je už venku téměř rok a autoři jistě mají hromadu zpětné vazby od hráčské komunity, se to nemá stát.
Za cenou deseti Euro se v 7th Sector skrývá zajímavá hra s ponurou atmosférou, ne zcela pochopitelných příběhem a pár pěknými hádankami. Za šest hodin se dostanete k jednomu ze čtyř konců a upřímně je otázkou, jestli po dohrání budete mít potřebu zkusit si, jak by dopadl konec jiný. My jsme motivaci hru hrát znovu nenašli.