Pokud se pohybujete na české herní scéně poněkud častěji, o titulu Hobo: Tough Life jste zajisté už slyšeli. Nejenom že jde o český výtvor od Perun Creative, ale hra na sebe strhává pozornost především svým zaměřením. Ono stát se opravdovým bezdomovcem na vlastním monitoru, to tu snad ještě nebylo. A navíc v Praze! Ano, v našem hlavní městě se nakonec budeme po celou dobu pohybovat i ve hře.
Když jsem hru hrál několik prvních minut, musím přiznat, že mě napadlo jediné – tahle hra je na tom fakticky špatně. Přesto jsem samozřejmě hrál dále a nakonec se nestačil divit. Kvalita herního zážitku se totiž rychle zlepšovala, až jsem si nakonec hru začal vyloženě užívat. Něco takového se mi tedy ještě nestalo.
Ačkoliv zdůrazňuji, že jsme hru začali zkoušet ihned po vydání v rámci předběžného přístupu (verze 0.1), tolik bugů jsem přece jen nečekal. S předběžném přístupem mám bohaté zkušenosti, protože takové hry hraji v jednom kuse. Málokterá však obsahuje tolik problémů. Autoři hru možná měli před vypuštěním ještě kapánek vyladit. Pokud člověk hru tvrdě odsoudí (byť nedokončenou), málokdo se k ní vrátí v dalších fázích, aby ji znovu dal šanci. I reakce na Steamu jsou poněkud rozporuplné. Na druhé straně některé uzavřené možnosti, na které je ve hře možné narazit, jsou velmi vtipně okomentovány. Náš hrdina třeba namítne, že „fakticky nesnáší early access hry“.
Vtipných hlášek si ale užijeme mnohem více. Hra plně využívá bohatosti českého jazyka a pobaví nás nejedna hláška. To je speciálním bonusem pro českého hráče, který si jen málokteré hře může užít svůj vlastní jazyk. Pokud jste ještě neviděli ani gameplay ze hry, pak vězte, že rozhovory namluvené nejsou. Vše si člověk musí poctivě přečíst. To je tak trochu škoda, protože zrovna zde měl český hráč jedinečnou příležitost svůj rodný jazyk slyšet. O to více mě překvapila hudba, která dopadla opravdu na jedničku. Naopak grafika na tom není dvakrát dobře.
Objevíme se na menším skladišti, kde toho příliš není. Po chvíli se tak dobrodružně odvážíme prozkoumat okolí. Jak jsme již zmínili, zdejší svět je skutečná Praha. Potulovat se tak můžeme po známých ulicích, ale zamířit lze také do nějaké té skrytější lokality. Některé z těchto zákoutí skrývají možnost budování. Na předem vyhraněných plochách tak můžeme postavit různé objekty i nábytek. Tím získáme různé bonusy. Zpočátku umíme vycraftit jen nepříliš kvalitní plot či střechu, avšak později se naučíme stavět mnohem lépe. V kdejaké popelnici přitom najdeme užitečné věci jako je stůl, židle, skříňky a další nábytek. Vše z toho se počítá! Naopak bohužel počítat nelze s interakcí, takže na židli se neposadíme, na stůl si nepoložíme žádné věci a rádio samozřejmě nehraje.
Při průzkumu okolí se naším hlavním cílem stanou popelnice. Ať už jde o velké kontejnery či malé pouliční koše, při prohledávání se spustí prima minihra. Před námi se objeví mřížka, při čemž každý čtvereček skrývá nějaký objekt. Postupně označujeme jednotlivé čtverečky a tím odhalujeme, co zde je skryto. Často to bude jen nevyužitelný bordel, avšak občas se objeví kus pizzy, nedopitá káva, látka ze které můžeme vycraftit obvaz či lepší oblečení a celá řada dalších objektů. Nechybí léky, platný lístek pro MHD, nějaký ten alkohol i hovno. Ano, skutečně hovno. Minihra tak připomíná známou Windows hru Hledání min. Každé hovno znamená malou prohru, protože našemu bezdomovci bohužel uškodí.
Při prohledávání, stejně jako při jiných aktivitách, člověk dosahuje stále vyšších levelů. S novým levelem přitom získáme i pasivní schopnosti navíc. Vylepšené schopnosti nám stejně jako vydělané peníze či postavěný příbytek už zůstanou. Po každé smrti a respawnu tak hráč sice přijde o vše v inventáři, ale přesto se dostane dále než předtím. Nové recepty pro craftění či naučení se úplně nových dovedností jako je třeba drzost nás naučí Mistr bezdomovec. Tenhle tajemný chlapík žije ve svém vlastním karavanu a za značný poplatek nám pomůže. Člověk si však musí taky pamatovat, kde že se nachází. Pokud neznáte Prahu a nemáte zrovna zakoupenou mapu, není úplně jednoduché někam trefit. Vlastně jsem se celkově příliš neorientoval.
Jelikož je venku zima, nemůžeme se tam jen tak potulovat donekonečna. Občas je třeba zahřát se alkoholem nebo do sudu naházet nepotřebné věci a zapálit. Jakmile nás oheň ohřeje, můžeme se jít o kousek dál vyspat nebo se zase trmácet dále. Nedílnou součástí našich úlovků je to, co dostaneme od kolemjdoucích. Hra nám nabízí různé možnosti toho, co řekneme. Zároveň sledujeme ukazatel přívětivosti (či trpělivosti) druhé osoby. Jakmile klesne na nulu, osoba se s námi rozloučí. Obvykle se nám ale podaří vyškemrat alespoň 5 kč nebo kus žvance. Jsme-li vybaveni dovedností „drzost“, můžeme si v rozhovorech dovolit více a tak získat ještě více odměn.
Další možností je v rozhovoru ukázat jinam, říct, že tamta osoba je fakt podivná a zatímco se druhá osoba otočí, něco ji vezmeme v kapse. Zda se nám podaří uspět něco vyškemrat, ukrást nebo získat speciální předmět v popelnici, rozhoduje další minihra. Před námi je obdélník, na kterém běhá šipka zleva doprava a naopak. Některé kousky obdélníku znamenají neúspěch, jiné úspěch a další extrémní úspěch. Samozřejmě je třeba šipku kliknutím zastavit na tom správném místě. Ale to není vůbec jednoduché! Pokud tak nejste ve formě, téměř pokaždé se trefíte jinam. U craftění to přitom znamená zničení materiálů a to není žádná legrace.
Hra nabízí mnoho činností. Můžeme si koupit loterijní los (a třeba vyhrát), sbírat láhve a vrátit ji do trafiky, opravovat starou nalezenou elektroniku jako je třeba rádio, nebo klidně nahlašovat opuštěné kola jedné zlé postavě, která někoho pošle, aby je ukradl. Hru ještě zpestřuje řada stavů postavy, jako je promočení (nutno se usušit), zápach (pomohou vlhčené ubrousky a mýdlo), nemoc (je třeba najít léky) a podobně. Vůbec největším zpestřením je ale hrát v multiplayeru. Hra má také hlubší smysl. Člověk se díky titulu může trochu více zamyslet nad tím, jaký má skutečný bezdomovec vlastně život.
Hobo: Tough Life staví na originálním základu. Aktuálně je hra očividně na svém začátku a před sebou má ještě opravdu dlouhou cestu. V současné době (začátek srpna) hru bohužel nemůžeme přímo doporučit. Pevně však věříme, že se v příštích měsících rapidně zlepší a bude o co stát. Českým vývojářům držíme pěsti!