Mafia III

Jsou hry, které v hráčích vzbuzují emoce dávno předtím, než vůbec vyjdou. Zpravidla jde o pokračování kultovních herních sérií, které mají davy fanoušků a kteří očekávají, že i nový díl bude pokračovat v cestě vyšlapané jeho předchůdci a nabídne minimálně stejný zážitek. S tím určitě museli počítat i tvůrci z Hangar 13, respektive u vydavatele 2K Games, kteří připravovali třetí díl oblíbené série Mafia, která má své kořeny v naší domovině. Před vydáním hry se totiž rozjel obrovsky vlak hype, který bylo jasné, že bude těžké ukočírovat, nicméně vezměme to postupně.

První, co je třeba si vyjasnit je, že Mafia III má se svými předchůdci společný pouze název, žánr a pár postav. Jinak se jedná o zcela samostatnou hru, které možná název Mafia ve finále škodí. Příběh se odehrává na konci šedesátých let minulého století ve fiktivním jižanském městě inspirovaném New Orleans. Hlavním hrdinou je veterán vietnamské války, Lincoln Clay. Ten se vrací poznamenaný válečnými zážitky a současně se vrací do ne úplně tolerantního prostředí, kde to černošský muž nemá už tak jednoduché. Tím se dostáváme k hlavnímu bodu, který ovlivňuje celou hru. Rasistické prostředí jižních spojených států v té době nahrávalo bělošským boháčům, byly tu podniky kam nikdo jiný nesměl vstoupit, ku klux klan měl řadu členů a řada lidí neměla práci. Spousta hráčů měla s barvou kůže hlavního hrdiny problém už předem, ale paradoxně je to přesně naopak. Díky tomu se ve hře může odehrát spousta zajímavých situací, Lincoln se sám může vyjadřovat téměř jak se mu zlíbí bez nějaké politické korektnosti a je dobře, že autoři se nebáli jít do problémů, které se současného života velmi dotýkají, celkem natvrdo a bez obav. V dnešní době je to velmi osvěžující, i když občas je vidět, že autoři už hodně tlačí na pilu.

 

Bohužel krom zmíněného herního elementu je celý příběh poměrně mělký, postavy, na které narazíte, se v podstatě nijak nevyvinou a krom úvodního zvratu, který byl ale odhalen již v trailerech a preview se již nic moc nezmění. Bohužel tady si autoři mohli dát trochu záležet a rozehrát příběh intrik, mafiánského souboje o moc a určitě by se z tohoto tématu daly vyždímat další desítky hodin zajímavých událostí. Celá zápletka je prezentována jako výpověď před vyšetřovací komisí, kdy na hlavního hrdinu Lincolna vzpomínají jeho známí a lidé, co se s ním setkali. Celé to působí velmi zajímavě, přidává to hře další vrstvu a hlavně se díky rozhovorům dozvíme některé věci, co se teprve stanou a představivost se tak může zamýšlet, jak se to asi stane, než se k tomu ve hře skutečně dostaneme. Základem celého příběhu je pomsta, kterou se Lincoln rozhodne provést ekonomicky, místo aby se vydal rozbít hubu hlavnímu strůjci problému. Díky tomu to půjde pomalu a po malých částech města, které budete postupně ovládat až získáte vliv nad celým městem. Bohužel ovládání jednotlivých částí se provádí zcela totožně: Naštveme lokálního šéfa tím, že provedeme co největší škody na majetku a jeho obchodech, on přijede zkontrolovat, co se děje, čímž se odkryje, my budeme mít šanci ho zabít, získanou čtvrť přidělíme nějakému ze svých pohůnků, za což získáme nějaký bonus a jedeme dál. A toto je celý děj hry. Stejný postup opakujete neustále dokola a vše je jen občas přerušeno nějakou zásadnější příběhovou misí, které naopak nepostrádají zajímavost, odehrávají se zpravidla na zajímavém místě a rozbijí celou tu stereotypnost. Bohužel ale drtivá většina času se odehrává neustále stejně a záleží jen na vás, jak dlouho vydržíte to samé hrát neustále dokola.

 

Mnoho tomu nepomáhá ani to, že celé město je sice zajímavě vymodelované a poměrně živé, ale celkově v něm není co dělat, vyjma přejezdů mezi misemi. Pokud hru srovnáme s GTA, což se rozhodně nabízí, tak tam máte mimo hlavního příběhu desítky dalších činností, které můžete dělat a můžete tím strávit hodiny a hodiny. V New Bordeaux, jak se jmenuje město v Mafii, nemáte co dělat krom neustálého zabírání nových čtvrtí dokola a dokola. Přesuny po městě jsou naštěstí poměrně rychlé a jízdní model vozidel je hodně arkádový. V menu se sice dá zapnout vzletně nazvaný režim simulace, ale ten způsobí pouze to, že auta více kloužou a smykují v zatáčkách. Nabídka vozidel není moc široká, což je škoda, protože daná doba nabízela spoustu motoristických perel a zajímavých kousků. Zcela bohužel chybí motorky, což je škoda snad ještě větší, protože Lincoln by se na Harleji opravdu vyjímal.

 

Hra ale nemá jen své stinné stránky, ale také ty pozitivní a jednou z nich je střelba a systém krytí. Ten dnes najdeme v každé druhé hře, ale v Mafii funguje opravdu dobře, Lincoln se k překážkám dobře přichytává a navíc arzenál zbraní je poměrně široký a obsahuje zajímavé kousky, takže každý si vybere podle svých preferencí. Hrou se dá částečně postupovat i ve stealth režimu, a vesměs to jde dobře, protože umělá inteligence nepobrala zrovna nejvíc chytrosti a nepřátelé jsou celkem hluší a slepí a pokud se nic nestane přímo před nimi, zpravidla neudělají nic. Navíc je k dispozici speciální schopnost, něco jako sonar, která odhalí nepřátele i za zdí a díky ní je hra ještě jednodušší. Její vložení do hry vnímáme spíše negativně. Samotnou kapitolou je policie. Často přehlíží všechno co děláte, ale někdy stačí úplná drobnost a hned bez ptaní střílí. Jejich chování je poměrně nekonzistentní a nedá se odhadnout, co provedou zrovna v této situaci. Policie se o vás ale může dozvědět i díky systému svědků ve městě, kteří, když vás uvidí provést něco nekalého, rovnou volají strážce zákona a pokud se vám svědka nepovede odpravit včas, máte hned policii v zádech.

 

Pokud jen jezdíte městem, bude vše vypadat velmi pohledně, ale jakmile se začnete zaměřovat na detaily, narazíte na to, že engine působí poměrně zastarale, autoři hodně využívají stejných modelů například domů, kdy jeden uvidíte téměř na každém rohu, narazíte na nepřerazitelné stromečky, které se chovají jako betonová zeď a další drobnosti, které bohužel kazí dojem z celého hraní a které by v dnešní době v AAA hře nečekal. V některých místech je také engine neuvěřitelně přesvětlený a při jízdě proti slunci neuvidíte vůbec nic. Některé lokace ale jako by tvořil jiný grafik a například mise odehrávající se ve starém zábavním parku patří snad k tomu nejlepšímu, co v celé hře je. Naopak velmi pozitivně musíme hodnotit dabing jednotlivých postav a hudební podkres celé hry. Dobové písničky, které zní z rádia jsou opravdu dobře vybrané a jízda autem je díky nim hned zajímavější. Našince určitě potěší české titulky. Lokalizovaný dabing sice nebyl vytvořen, ale nakonec je to asi dobře, protože ten anglický je povedený a ten český v poslední době nedopadá úplně dobře (vzpomeňme Deus Ex).

 

Spuštění Mafie III provázel nejeden problém a především hráči na PC si užili. Nejprve vyvolal velkou kontroverzi zámek na 30 fps, později se skloňovaly především chyby v texturách a modelech postav a objektů, nefunkční NPC a podobné problémy. Na konzolích byla naštěstí situace lepší a hra byla plně hratelná bez problémů v podstatě od začátku. Navíc jsou průběžně vydávány i další updaty a patche a hra se postupně zlepšuje.

 

Vývojáři měli v ruce velkou značku, kterou mohli oslovit obrovské množství hráčů, ale to se jim úplně nepovedlo. Bohužel trestuhodně nevyužili potenciál, který téma nabízelo a pokud by hru raději místo open world hry udělali jako lineární příběhovou hru, mohlo vše dopadnout výrazně lépe. Takto hra poskytuje zábavu jen na omezený počet hodin, protože později začne zkrátka nudit a neustále se opakovat. Autoři se samozřejmě snaží a přidávají do hry postupně další a další prvky, ale řadu hráčů, kteří hru již opustili zřejmě zpět nepřivedou a hlavní kostru hry jen tak nezmění. Hra jako celek není vyloženě špatná, ale bohužel není to nic víc než slabý nadprůměr, který si nezaslouží víc než 60 %.