Na motivy nedávného filmu Star Wars: Síla se probouzí, jsme se dočkali již dvaadvacáté hry ve stylu LEGA od britského studia TT Fusion. Nejenže tedy mají tihle vývojáři zvláště bohaté zkušenosti s tímto stylem koceptu hry, ale taktéž ví jak svět Star Wars vykreslit ve stylu lega. Vždyť tentokrát to dělají již popáté.
Člověk by si pomyslel, že zapne-li si již 22. lego hru, mohlo by se od roku 2007, kdy vyšla poprvé, ve své podstatě alespoň trochu změnit. Nezměnila. Pro hráče, kteří za sebou mají alespoň pět obdobných her, to již může být poněkud stereotypní. Jasně, je tu nový obsah, noví hrdinové, nové prostředí, příběh a zarytí fanoušci si jistě přijdou na své i tentokrát. Osobně jsem však (naivně?) čekal něco navíc, trochu originality a alespoň pár zajímavých novinek.
Na straně druhé se hry ve stylu lega těší velké oblibě a tak si zřejmě vývojáři řekli, nač něco měnit a riskovat, že se změny nebudou líbit. To sice může fungovat u pár po sobě jdoucích dílů, ale ne, pokud se situace opakuje na více než dvou desítkách dílech. Co naplat. I tak musíme uznat, že autoři dodrželi kvalitu v těch rovinách hry, ve kterých to hráči čekali. Nechybí slušná akce, opravdu legrační vtípky a scénky, jenž umí řádně pobavit.
Začněme tím, co je ve hře standardní, tedy co zůstalo při starém. I tentokrát běháme se svou postavičkou po ohraničené mapě, díváme se na vše z pohledu třetí osoby a plníme zadané úkoly, abychom se dostali dále. Nepřátele, kterými obvykle jsou vojáci impéria, je třeba zneškodnit, při čemž obvykle stačí být otočený jejich směrem a mačkat tlačítko pro střelbu. Panáček je sám zamíří a zneškodní. Pokud však potřebujeme zaměřit konkrétní místo, je třeba tlačítko pro střelbu držet, čímž se aktivuje zaměřování, puštěním pak vystřelíme na zvolené místo. Intuitivní řešení.
Tak již bohužel nemůžeme hodnotit zbytek ovládání, které je mnohdy zbytečně matoucí. Pokud píšete deseti stejně jako já, jste zvyklí mít pravý ukazováček na písmenu „J“. Ve hře však hráč kromě ovládání skrz WSAD levou rukou, má pravou ruku položenou na tlačítkách HJK. Sice není problém zvyknout si, čím střílíte, skáčete a provádíte jiné úkony, ale v některých situacích si hráč opravdu neví rady. Hra nám sice poradí stisknout např. „K“, ale pak je třeba se ze začátku podívat, které tlačítko to vlastně je, což narušuje hladký průběh.
Pokud vás napadne, proč tedy pravá ruka není na JKL, aby alespoň hráči píšící deseti hned věděli, kterým prstem zamávat, odpověď je vcelku praktická. V případě hry pro dva hráče totiž ovládá hráč druhou postavu skrz tlačítka na pravé straně klávesnice, takže by měl méně místa. Další rušící situace nastává, když v jistém momentu máme co nejrychleji mačkat určitou klávesu, která však někdy spadá na levý prsteníček, tj. písmeno A (např. při hraní s BB-8), což není zrovna prst, který by bylo příjemné nějak víc namáhat. Zároveň pokud druhý hráč (při kooperaci) dojde k nějakému předmětu u kterého má zmáčknout interakční tlačítko, hra mu špatně ukazuje určité písmeno, které by platilo, kdyby tam byl hráč první (tzn. 2. hráč ono tlačítko vůbec nemá v držení).
Po odbočce o ovládání se zase vraťme k boji. Pokud se nepřítel přiblíží příliš blízko, postavička automaticky zahájí útok na blízko, který se skládá hned z několika různých chvatů. Docela povedené jsou přestřelky, ve kterých se schováme za nějaký předmět a z krytu vykoukáváme, abychom stříleli na nepřátele. V horní části obrazovky se objeví, kolik nepřátel toho či onoho typu musíme ještě zastřelit, abychom mohli pokračovat v misi dále.
Dále hru křižují různé logické úkoly, které je třeba vyřešit. To se často děje poskládáním něčeho z kostek a následnou interakcí s novým předmětem. Velká novinka této hry však je, že se již neskládá vše automaticky, ale objeví se jakoby tři možnosti, co lze poskládat. Něco poskládáme, využijeme a opět to zničíme, abychom mohli poskládat další variantu a využít ji také. Obvykle je přitom nutné poskládat věci v určitém pořadí, které však předem nelze odhadnout, protože vůbec netušíme, co skládáme, dokud ona věc není hotová (často to nelze poznat ani po doskládání). Narazíme i na různé minihry, které se obvykle několikrát opakují. Některé jsou tak primitivní, že by mohly pobavit snad jen děti končící mateřskou školu, ale běžně inteligentního hráče začnou rychle nudit.
Příběhová linie nenabízí žádné velké zvraty či překvapení, protože se odehrává dle své filmové předlohy. Na rozdíl od stejnojmenného filmu však hra začíná už v závěru filmu předchozího, kdy se Luke Skywalker se svým otcem Darth Vaderem (tj. Anakinem) postaví proti Darthovi Sidiousovi. Samozřejmě je skrz perfektně načasované cut-scény příběh v mnohých drobnostech pozměněn a hlavně osvěžen vtipnými scénkami. A přestože mě v reálu jen málokterý vtip upřímně pobaví, u LEGO her se směju pravidelně.
Nepřijdeme ani o klasické herní principy jako je sbírání kostiček (a tedy financí), které často dostaneme ze zničených objektů v okolí. Stejně tak narazíme na schované vzácné objekty, životy jsou znovu děleny na srdíčka, úmrtí znamená rozpadnutí se a ztráta nějaké té kačky. Různé postavy samozřejmě mají jiné schopnosti a znovu je třeba je střídat a využívat toho či onoho k postupu dále. Po dohrání se odemyká free-play mód a danou misi si tak lze kdykoliv zopakovat. Na úplně nový level se hra dostává v kooperaci dvou hráčů na jednom PC, což umožňuje málokterá moderní hra. Samozřejmostí je rozpůlení obrazovky, pokud se postavičky od sebe vzdálí.
Hra rozhodně nesází na žádnou realističnost a někdy tak působí strmým, plastickým dojmem, ale jinak to snad ani udělat nelze. Například když se dostaneme do určité oblasti a hra zastaví průběh a kamera letí směrem k určitému objektu, aby nám ho zdůraznila a my věděli, na co se zde zaměřit. Při letící kameře můžeme vidět, jak naši nepřátele vedle nás nehybně stojí a neútočí na nás, což je poněkud divné, avšak kdyby nás zatím zabíjeli, bylo by to dosti frustrující.
Pochválit musíme grafickou, hudební i zvukovou stránku. Ještě jednou pak oceňuji nesmírnou originalitu a nápaditost autorů při tvorbě různých vtipných vychytávek, které by mě osobně zřejmě nikdy nenapadly.
LEGO Star Wars: The Force Awakens je dostupný na platformách iOS, Nintendo 3DS, Windows, OS X, PlayStation 3, PlayStation 4, PlayStation Vita, Wii U, Xbox 360 a Xbox One. Jedná se o poměrně kvalitní hru, která stejně jako celá LEGO série nabízí zábavu v podobě kvalitního humoru, akce, puzzle a to vše zpestřuje prostřednictvím možné kooperace u jednoho PC. Není to však úplně hra, jakou jsme očekávali a proto hodnotíme 75 % pro PC. Naopak na konzolích předpokládáme lepší herní zážitek.