Construction Machines Simulator 2016

Dnes se podíváme na zoubek záležitosti s názvem ‚Construction Machines‘, která nám slibuje, že usedneme do křesla šéfa vlastní stavební firmy, pod jejíž zášťitou se pustíme do nejrůznějších stavebních prací za pomoci stavebních strojů a to přímo v akci – na staveništi. Bourání starých domů, úpravy terénu, vylévání betonových základů i stavění nových projektů. Rozšiřujte svou stavební společnost a získávejte stále více a více kontraktů, jež vám přinesou pohádkové zisky, za které nakoupíte nové a lepší stroje. Těch je ve hře celá řada a právě prostřednictvím jejich použití, přímo na staveništi, budete plnit kontrakty, o které bojujete s ostatními firmami.

 

 

První krůčky ve hře a z nich plynoucí první dojem je poněkud rozporuplný. Hra vás v rámci tutoriálu a několika prvních kontraktů degraduje na stavebního dělníka a nutí vás dělat naprosto banální věci, jako třeba rozbíjet kladívkem kusy zdi nebo srovnat dvě dřevěné kadibudky bez záchodu se zemí. To by ještě nebylo to nejhorší, jelikož si při těchto úkolech osaháte alespoň fyziku, která ve hře nefunguje zase tak špatně (alespoň v této fázi), nicméně mnohem horší je, když vás hra následně nutí sbírat po stavbě zmačkané barely nebo krabice, a házet je do o kousek dále stojícího kontejneru. To nepovažujeme za úplně nejšťastnější start, jelikož hráče spíše otráví, než aby ho nalákal. I druhý kontrakt se nese ve stejném duchu. Jen bude tentokrát potřeba přeskládat pár neposlušných pneumatik z prostředka staveniště do příslušného zeleného obdelníku. Jak nápadité…

 

Inu, první minuty hraní nejsou opravdu něco, co by vám dlouhodobě utkvělo v paměti nebo nedej bože vytvořilo chuť na další hraní. Jediné, co takový suchý začátek omlouvá je fakt, že se jedná o tutoriál. I v takovém případě však člověk může akceptovat tutoriál takového charakteru pouze u her pro děti, což by snad měla být kategorie do které spadá právě Construction Machines. Domníváme se však, že hodnotit hru srkze brýle toho, že ‚je pro děti‘ nemusí být to nejšťastnější. Člověk má pak tendenci dívat se na celou záležitost mnohem více banálně, a tak může jednoduše ledacos přehlédnout. Nenechme se tedy zmást prvním dojmem a zkusme přistoupit ke Construction Machines ještě jednou seriozně a dejme vývojářům šanci.

 

 

Další kontrakt je naštěstí už o něco poveděnější, ovšem to jestli je zábavný bude otázkou velmi subjektivní. Díky tomu, že jste dobře přerovnali pneumatiky na hromadu, si můžete koupit svůj první stroj. Jakýsi traktor, který disponuje bagrem ve své přední části. S tím se vypravíte přímo na staveniště, aby jste zdemolovali zbytek jakési budovy tzn. najížděli s traktorem do zdí a kochali se tím, jak se hezky rozpadají. Přiznáváme, že je to o poznání atraktivnější činnost než mlátit do zdi kladívkem, nicméně ani tady se nevyhnete tomu, že bude třeba posbírat pár zrezlých barelů a naházet je do nedalekého kontejneru – inu, čisté pracoviště, základ úspěchu a na stavbě to asi platí dvojnásob. Zároveň se zde hráč setká s novým prvkem. Traktor totiž disponuje základním modelem poškození, který zahrnuje nejen pneumatiky, ale překvapením bylo, že je zde přítomen ukazatel paliva.

 

 

To mizí celkem rychle, a když vám takhle dojde uprostřed demolice nafta, musíte prostě vystoupit, zaběhnout opodál na příslušný spot, který se na stavěništi nachází, popadnout kanystr – a všechno to hezky pomocí jedné klávesy nalít do svého traktůrku. A hle – symfonie destrukce může pokračovat. Ani kuře však nehrabe zadarmo, a tak si budete muset na konci mise přičíst do nákladů 50 doláčů za každý kanystr.  Když tak velké dílo konečně dokončíte, budete ještě muset zaparkovat stroj na svém původním místě. Člověk by si tak myslel, že to nejhorší má snad za sebou. Bohužel postup ve hře není dimenzován tak, jak by si hráč na první pohled (a po prvních dvou misích) představoval nebo jak by ho snad chtěl…

 

Aby jste se totiž mohli účastnit postupem času dalších a složitějších kontraktů, budete také muset přijít k dalším a složitějším strojům. Na tom by snad ještě nic špatného nebylo – jen to naplňuje podstatu hry plynoucí z jejího názvu Construction Machines. Mnohem horší na tom je, že tyto stroje jsou poměrně drahé, a tak si na ně budete muset vydělat. Vývojáři si zřejmě mysleli, že by byla hrozná nuda, kdybyste postupovali lineárně a nové stroje by se vám otevřely zároveň s novými kontrakty, které je vyžadují. Celý shop (kde nové stroje nakupujete a také vylepšujete) s pocitem růstu společnosti by tak zřejmě ztratil smysl, a tak jste jako hráči odsouzeni k tomu nejhoršímu. Abyste si vydělali dostatečný obnos a otevřeli další kontrakty, musíte některé mise opakovat. To v praxi znamená jediné – opakovaně rozbíjet zdi a nosit barely do kontejneru.

 

 

Jedinou výhodou je, že opakovacích misí (kontraktů) je vždy k dispozici vícero, a tak je hráči umožněno si alespoň v minimální míře vybrat, co chce na staveništi dělat, aby si vydělal více peněz. Kupříkladu zahlazovat bagrem díry je o něco zábavnější než nosit barely do kontejneru, a i kdyby vám to tak nepřišlo, rozhodně je to rychlejší a je za to více peněz. V tomto případě celý jeden tisíc dolarů. Jak tedy hrajeme dále – dozvídáme se, že hráč nemusí mise nutně upakovat do úmoru, aby mohl postoupit dále, ale přeci jen se nějakému tomu opakování úplně nevyhne. Zde bychom měli být spravedliví a uvést na pravou míru, že vývojáři stanovili míru opakování na poměrně adekvátní. Problém je v tom, že když vás hra příliš nezaujme – celá věc je pak mnohem horší, než pouhé opakování. Je to jako kdyby vás někdo nutil dělat třikrát za sebou něco, co nemáte rádi, abyste následně mohli dělat to, co vás nebaví – to vše za doprovodu rockové muziky.

 

Mise jsou však přesto komplexnější a složitější, a tak tomu nebude trvat dlouho a vaším úkolem nebude jen ničit nebo nosit. Tuhle vám třeba bude zakázáno ničit stavební materiál na staveništi, a jako naschvál a na potvoru bude zrovna poválen všude, zejméně před předměty, ke kterým se budete muset dostat. Jak už jsme naznačili v úvodu – fyzika ve hře nefunguje úplně špatně (upřímně patří mezi její nejsilnější stránky) a týká se i řízení strojů. Otáčet se tedy plynule s traktorem chce trochu cviku a trpělivost a v momentě, kdy je po vás žádáno se ještě vyhýbat poměrně velkým objektům, z banální záležitosti, kde člověk běhá s barely se stává docela i náročná hra, u které se musíte dobře soustředit. Oceňujeme tedy, že vývojáři se snaží hráči klást překážky a dělat tak požitek ze hry intenzivnější, nicméně jestli je to opravdu zábavnější – to zůstává otázkou…

 

 

Malém bychom zapomněli zmínit, že zmiňovaný model poškození není ve hře určitě jen tak. Původně jsme si totiž mysleli, že buď se stroje naší společnosti budou poškozovat a opotřebovávat postupně – což se vyvrátilo tím, že každý započatý kontrakt model poškození jednoduše restartuje a platí tedy vždy jen pro aktuální misi. No, a tak jsme si přirozeně mysleli, že poškození hrozí, když se špatně vytočí začátka a skončíme s tim třeba v plotě nebo když zatočíte ve vysoké rychlosti a převrátíte traktůrek na střechu. Ukázalo se však, že stroj se opotřebovává prostě tím, jak ho používáte a plníte zadané úkoly v rámci kontraktu na staveništi. Onehdá jsme třeba měli bagrem porazit několik stromků, když v tom nám na monitoru poškození zčernala pneumatika. Podobně, jako pro naftu – i pro novou pneumatiku stačí doběhnout na začátek staveniště, popadnout ji a donést ke stroji.

 

Celá záležitost může být poněkud frustrující, když zjistíte, že pneumatiky se poškozují tak nějak paralelně tzn. všechny najednou a přesto postupně. Není tedy žádnou výjimkou, když jednu vyměníte, ujedete pár metrů a běžíte pro druhou. Většinou nám však stačilo vyměnit je během kontraktu pouze jednou. Samozřejmě, že i pneumatiky něco stojí, a tak počítejte na konci mise (při vyhodnocení) se zvýšenými náklady – v řádu stovek dolarů. Pokud by vás zajímalo jaký je rozdíl mezi jednotlivými stroji – každý má jinou fyziku a používá se také trochu jinak. Kupříkladu hned druhý disponuje dvěma módy, kdy v prvnim najdete vhodnou pozici kam dojedete a následně se přepnete do věže, kterou rozstříkáte barák určený k demolici. Škoda jen, že se nejedná o skutečný barák s okny, komínem atd. (ale jen postavené zdi…) Taková demolice by totiž byla pro oko jistě atraktivnější.

 

  

To, že tahle hra bude bavit asi jen přátelé a fanoušky klubu Bořka stavitele je v tento moment evidentní. Zároveň se tím naskýtá zajímavá otázka – a to sice, zda-li je vůbec možné zpracovat téma ‚Construction Machines‘ tak, aby hra mohla zaujmout i ty, kteří nejsou zrovna přívrženci stavebnin a těžkých strojů. Přijde nám to, jako nadávat na Starcraft, protože bychom neměli rádi strategie a vesmír nebo argumentovat tím, že FIFA je špatná hra, protože nemáme rádi fotbal. Pokud je vám téma stavebních orandžových helem a konstrukcí blízké, hra vás určitě bavit může. Pokud bychom ji však měli hodnotit objektivně a obecně – je hra zaměřena ze své podstaty na příliš specifické publikum, a nemůže tak oslovit širší spektrum hráčů – jednoduše totiž není čím. Pokud však máte třeba mladšího sourozence, možná je pro něj hra tohoto typu právě to pravé ořechové. Na základě výše zmíněného dáváme Construction Machines 43 %, a celkově vzato u něj nedoporučujeme trávit příliš drahocenného času. Nakonec i na STEAMU, kde se hra prodává za 20 euro, získává spíše záporná hodnocení.