Valkyria Chronicles je jedinečná kombinace taktické tahové strategie a first person střílečky, která se odehrává na pozadí fiktivní druhé světové války v níž proti sobě bojuje západní koalice demokratických států a imperiální velmoc na východě. Vy se v tomto konfliktu ujmete hlavního protagonisty Welkina, velitele sedmé čety a syna válečného hrdiny, jenž je zatažen do bojů o svou rodnou zem Galii, která se stane terčem imperiální invaze díky obrovským nalezištím nerostného bohatství.
Jak už jsme zmínili v úvodu, Valkyria Chronicles je jedinečnou kombinací žánrů a tak si teď pojďme říct něco o tom, jak vlastně samotná hra funguje. Celé vaše dobrodružství je rozděleno na několik kapitol, z nichž prakticky každá obsahuje alespoň jednu bitvu a jsou to právě tato vojenská střetnutí, která jsou středobodem celé hry. Před každou z těchto bitev budete informováni o herní mapě, na které se bude vaše střetnutí odehrávat a o dalších podstatných okolnostech. Těmi jsou například vaše startovací pozice, počet vojáků, které s sebou můžete vzít do boje nebo podmínky pro úspěšné splnění mise.
Pak už následuje samotný výběr spolubojovníků, jehož důležitost byste neměli podcenit. Valkyria Chronicles totiž obsahuje celkem pět základních druhů specializace pro vaše vojáky a na jejich správné kombinaci bude z velké části záviset úspěšnost vaší mise. První jednotkou, se kterou přijdete do styku, jsou průzkumníci, mezi jejichž nejsilnější stránky patří vysoká mobilita a schopnost lépe odhalit ukryté nepřátele. Ty můžete také celkem efektivně použít na útoky typu „hit and run”, ale pokud se dostanou do souboje s lépe vybavenou pěchotou nebo tanky, mají pouze mizivou šanci na přežití.
Pravděpodobně nejuniverzálnější jednotkou ve hře jsou pak tzv. „shocktroopeři”, kteří jsou obdobou útočné pěchoty. Tito bojovníci disponují útočnými puškami s kadencí, které se v boji na krátkou vzdálenost vyrovnají pouze další jednotky tohoto typu a patří tak k velmi obávaným oponentům. Mezi jejich slabší stránky ale patří mobilita a nedostatečné vybavení pro boj s tanky, čímž se ke slovu dostávají tzv. „lanceři”, jednotky vybavené protipancéřovými zbraněmi. Ty jsou v situacích, kdy nemáte podporu vlastního tanku, naprosto nedocenitelnými společníky. Jejich největším problémem je fakt, že se prakticky na nic jiného nehodí a jejich nasazení a potažmo i stažení z boje bude záležet hlavně na přítomnosti nepřátelských obrněnců.
Další na řade jsou pak bojoví inženýři, kteří jsou nejdůležitější podpůrnou jednotkou ve hře. Mezi jejich hlavní úkoly patří oprava vašich obrněnců, doplňování munice spolubojovníkům a například i oprava poškozených zákopů. Ačkoliv disponují menší palebnou silou a jsou velmi zranitelní v přímém souboji, bez jejich pomoci se jen těžko obejdete. Poměrně zajímavou jednotkou jsou pak odstřelovači, kteří při troše štěstí dokáží odrovnat neobrněné jednotky na jednu ránu. Jejich největší slabinou je ale ubohá mobilita, malý počet nábojů a neschopnost se bránit v boji na krátké vzdálenosti.
Nejdůležitější jednotkou v boji je ale váš tank Edelweiss, který je v rukou hlavního hrdiny Welkina. Ten disponuje obranou proti naprosté většině nepřátelských zbraní a jeho bojové možnosti zahrnují použití těžkého kulometu, protipancéřových střel a střepinového granátu, který dokáže vyklidit poměrně rozsáhlou oblast od nepřátelských vojáků. Tank můžete zároveň používat jako mobilní krytí pro vaše bojovníky a jedná se tak o jakousi formu hrdinské jednotky. Mějte ale na paměti, že má i své slabiny a pokud byste například neuváženě najeli do palby nepřátelských tanků nebo „lancerů”, může vás čekat rychlý loading a opakování celé bitvy, protože o svůj tank přijít nemůžete.
Z celkem vyčerpávajícího výčtu jednotek a jejich dovedností je vám asi jasné, že jsme byli s jejich nabídkou více než spokojeni. Samotná hra totiž odměňuje promyšlené taktické postupy a celkem tvrdě trestá neuvážené a zbrklé kroky, díky čemuž představuje slušnou výzvu pro většinu hráčů. Je sice pravda, že bychom uvítali i možnost zvolit si těžší obtížnost pro samotnou kampaň, ale to je pouze drobný nedostatek. Navíc musíme autory pochválit za možnost tzv. „skirmishů”, tedy bitev, které nejsou součástí příběhového módu. Díky jejich existenci si můžete prodloužit herní dobu o pár hodin navíc a získané zkušenosti vašich jednotek přenést do kampaně.
Zkušenostní body vašich jednotek a herní měna zastávají ve Valkyria Chronicles poměrně podstatnou roli. Díky financím získaným během vašeho tažení můžete mezi jednotlivými herními kapitolami vylepšovat vybavení vašich jednotek a modifikovat svůj tank, díky čemuž máte další možnost specializace vaší armády. Zkušenostní body fungují podobně jako peníze, ale s tím rozdílem, že je používáte na místním cvičišti, kde můžete vámi vybraný druh jednotky posunout o úroveň výš. Výhodou je také to, že si postupem času tímto způsobem zpřístupníte nové rozkazy, kterými můžete dále ovlivnit bojové dovednosti vašich vojáků.
Zatím jsme ještě nic nezmínili o FPS části hry, tak to teď pojďme napravit. Ačkoliv samotná bitva vždy začíná pohledem na taktickou mapu, po označení jednotky, se kterou chcete manipulovat, se přepnete do FPS režimu, ve kterém se hra ovládá jako normální střílečka. Každá jednotka má ale omezené množství kroků, které může za jedno kolo udělat a po přepnutí se do střeleckého režimu okolní svět „zamrzne” a vy tak máte neomezeně dlouhou dobu na zamíření vaší střely. Pokud jste tedy doufali, že vám rychlé reflexy z jiných FPS her pomohou, musíme vás zklamat. Ve Valkyria Chronicles je FPS část hry pouze pro oživení a prim vždy bude hrát taktika.
Valkyria Chronicles sice není z příběhového hlediska nejoriginálnější hrou pod sluncem, ale postupem času začne roztáčet poměrně zajímavý příběh jednotlivých členů sedmé čety a jejich vzájemných vztahů na pozadí tohoto velkého konfliktu. Největší problém tak vidíme asi v samotném pojetí příběhu a grafické stylizaci, které jsou velmi silně ovlivněny Japonskou kulturou. Abyste nás správně pochopili, nejedná se o chybu v pravém slova smyslu, ale troufáme si tvrdit, že se najde celkem početná skupina lidí, kterým naši hrdinové, kteří vypadají jako teenageři a neustále přeskakování z komediálního pojetí do vážnějšího tónu nemusí úplně sednout. Vyčítat to ale autorům nemůžeme, protože bychom měli být rádi, že jsme se tohoto skvostu na PC vůbec dočkali.
Valkyria Chronicles je bezpochyby skvělá hra, ale i jí se nevyhnuly drobné chyby a nedodělky. Za asi ty největší považujeme čas od času nevyváženou obtížnost některých map, poměrně velké množství „loadingů”, které navíc nejsou z nejrychlejších a některé příběhové dialogy, které svojí kvalitou zaostávají za skvělými filmečky a jinými, lépe zpracovanými příběhovými sekvencemi. I tak se ale jedná pouze o drobné nedostatky, které autorům rádi odpustíme.
Co se audiovizuálního zpracování týče, musíme tvůrce pochválit za velmi pěknou a stylizovanou grafiku, která si bezpochyby získá srdce každého nadšence do východní produkce. To stejné platí i o velmi povedených filmečcích, které doprovází podstatné herní události. Žádné připomínky nemáme ani k samotnému ozvučení hry, které disponuje kvalitním dabingem, chytlavým soundtrackem a povedeným ozvučením bojové techniky. Valkyria Chronicles tak svým zpracováním pouze potvrzuje to, že se jedná o kvalitní hru se vším všudy.
Shrnuto podtrženo, Valkyria Chronicles je v rámci svého žánru jednou z nejlepších her posledních dob. Je sice pravda, že obsahuje několik málo nedodělků a její grafická a narativní stránka nemusí každému sednout, ale to jsou pouze drobné šrámy na jinak excelentní hře. Pokud vás tedy jenom trochu lákají taktické tahové strategie, tak neváhejte a Valkyria Chronicles si pořiďte. Všem ostatním doporučujeme, ať nad touto hrou také popřemýšlí, protože by byla škoda nechat si takový skvost ujít. Valkyria Chronicles si tak od nás odnáší finální hodnocení 90 %.
