FORCED

Jak již bylo podotknuto výše, zjednodušeně bychom mohli říci, že se FORCED svým pojetím podobá hře z minulého roku s názvem Lara Croft and the Temple of Osiris (naše recenze zde). Ne, že by spojení akce a přemýšlení bylo kdovíjak nové. Naopak se jedná o osvědčený koncept. Za dnes popisovanou hrou však navíc stojí poněkud zajímavý příběh. Vývojářské studio s názvem BetaDward čítá řadu mladých hochů, jenž jednoho krásného dne obsadili nevyužívanou třídu školy. Nastěhovali si zde vše potřebné a nejenom, že zde pracovali, ale dokonce tady začali přímo bydlet. Asi se nikdo nebude příliš divit, že jednoho dne byli nalezeni a ze školy nakonec i vykázáni. Dle jejich slov si tak vygooglili nejlevnější možné bydlení a stěhování mohlo započít. V novém doupěti také konečně dokončili svůj výtvor – a trvalo to pracné tři roky.

FORCED vypráví příběh o gladiátorské škole, ve které se vám rukou dostane, jak jinak, než váš vlastní gladiátor. Na nás pak je procházet misemi a plnit zadané úkoly, při čemž náš poustup občas komentují kouzelné bytosti, jak ty hodné, tak ty zlé. Přestože fantasy gladiátorská škola vychází z celkem originálního a osobitého konceptu, provedení je o něco horší. Příběhová linie je zde spíše do počtu a pokud si ji nebudeme všímat, o nic skvělého vlastně ani nepřijdeme. Před zapojením se do konkrétní mise pobýváme ve velké a částečně zdobené místnosti, která obsahuje několik vchodů, z čehož každý nás zavede do určité mise. Jakmile se vrdáme skrz, objevíme se v takové mezimístnosti, kde na nás čeká na výběr ze čtyř povolání. Je třeba pamatovat, že výběr není definitivní, ale před každou misí si můžeme zvolit něco jiného, aniž bychom ztratili svůj postup. Tato možnost je perfektní, protože umožňuje hrát stejnou misi v různých taktikách a hráč má tak pořád co zkoušet. To dosti obohacuje celkovou hratelnost.

Každý hrdina je dosti specifický, takže jejich volbou se změní téměř vše. Tak třeba FrostShield vládne obraně a mrazu, je schopný odrážet útoky a ještě tím zraňovat soupeře. Je perfektní volbu pro absorbování poškození. SpiritBlades je na druhé straně extra rychlý a obratný. Jeho dva meče uštědřují rány opravdu rychle, čímž soupeře snadno značkuje (o značkování si povíme za chvíli). Pokud raději sázíte na pořádný damage, jasnou volbou je VolcanicHammer, jenž svým obřím ohnivým kladivem nadělá z hord nepřátel hotovou paštiku. Není pro něj problém roztočit se svým kladivem jako kolotoč nebo rozhodit nepřátele dopadem hořícího meteoritu. Do čtveřice nám už zbývá pouze StormBow, lukostřelec, jenž může napínat luk delší dobu a tak uštědřit větší poškození. Přes možnost zneviditelnění se a valného účinku při boji na dálku nastává problém, pokud hraje sám. Nepřátele se na něj totiž nepříjemně nalepí a náš milý lukostřelec trpí nedostatkem prostoru.

Máme-li vybráno, můžeme se pustit do mise. V průběhu mise se na nás budou sypat nejrůznější nepřátele a s přibývajícími misemi bude přibývat i jejich variabilita. Už samotná hra při načítání napovídá, že k jedním z úkolů gladiátora patří naučit se s každým typem soupeře bojovat. Zatímco u jednoho musíme počkat až zaútočí, aby jsme mohli uhnout a podat si ho vyčerpaného, druhého musíme dohnat a zabít co nejdřív, protože po nás z dálky a s přehledem plive jedovatý sliz. Výše jsme již načali že důležitou součástí boje je také značkování. Každým úderem do soupeře se nad ním objeví bod a tak třeba při třech ranách u něj vidíme tři body / značky. Ty nám následně poslouží při provedení speciálních útoků, jenž označkované zrůdy poškodí výrazně více. Pravá zábava a obtížnost začíná při nutnosti dělat hned několik věcí najednou. Hráč totiž musí rozdělit pozornost mezi zneškodňování příšerek a plnění zadaných úkolů. Ty většinou spočívají v práci s magickou koulí, která poletuje na místě, dokud ji k sobě nezavoláme. Po zavolání doletí na místo, kde jsme v momentě zavolání stáli. Důležité přitom je, aby cestou proletěla nad určitým místem, například pochodní, která se tím zapálí a něco spustí. Tímto přeletěním přes speciální totemy může koule dočasně dokonce získat speciální náboj, který léčí nás i spojence, případně získá potenciál vybuchnout, což zase uplatníme při poslání na nepřítele nebo specifickou sochu, jež je třeba zničit.

Každá mise má navíc tři specifické úkoly. Prvním je zpravidla dokončit misi, druhým dokončit ji v určitém časovém limitu a třetí bývá velmi různorodý, třeba nenechat se zasáhnout určitým typem nepřátel. Za každý splněný bod získáme jeden krystal. Misi lze opakovat a vždy se zaměřovat třeba jen na jeden specifický bod a postupně tak získat všechny krystaly. V hlavní místnosti pak přehledně nad každými dveřmi vidíme, kolik krystalů jsme už z každé mise dokázali vytěžit, takže vždy víme, kam zamířit. Díky získaným krystalům odemykáme nové speciální schopnosti, které si pak můžeme přidávat do volných slotů. Každé povolání má svých 8 aktivních a 8 pasivních skillů, při čemž v jednu chvíli / misi můžeme mít maximálně tři z každé skupiny. Celkem si tak můžeme vyzkoušet na 64 unikátních dovedností a je třeba zdůraznit, že jsou vždy nové a vůbec ne podobné. Pokud máme například získaných 15 krystalů, je to vlastně naše udaná úroveň a bez ohledu na to, jakou třídu si zvolíme, máme stále 15 krystalů, které nám zpřístupní určitý počet schopností v každém, jednotlivém povolání.

Kromě hraní klasických misí zde existuje také mód survival, takže jsme vypuštěni do arény, kde se na nás v určitých časových úsecích valí nepřátele, které je třeba pobít. U každé survival akce přitom máme doporučený počet krystalů, takže se nemusíme zbytečně pouštět do přespříliš obtížných úkolů. Nechybí ani zpestření v podobě bosse. Vše popsané lze hrát sice o samotě, ale několikanásobně zábavnější je vše prožít s kamarádem či neznámým hráčem, kterého si vybereme prostřednictvím rozhraní. Je trochu smůla, že dostupných her není dostatek a vždy narazíte jen na několik málo serverů. Také se mi nestalo, že bych aspoň jedinkrát nebyl vyhozen od nějakého serveru po připojení se, přestože jsem měl obdobný počet krystalů.

Určitě sami vidíte z obrázků kolem, že grafika se jeví vyloženě podprůměrná. Alespoň hudba je dosti líbivá. Hlavní prvek a lákadlo je však samozřejmě hratelnost, která je skvělá a stojí za to. FORCED vyšel na Windows, OS X a Linux, při čemž cena se pohybuje pod 400 korunami. Přes zábavné jádro, hezky vymyšlené povolání a různorodé mise je mnoho věcí, které mohly dopadnout lépe, proto dáváme dáváme 69 %.