Začněme u příběhu. Ten se netají svojí plytkostí a dal by se shrnout asi tak, že vesmírem po hodně dlouhou dobu plul velký kus šutru, na kterém se zároveň nacházely obrovské zásoby Prométea (nejefektivnější lidem známé palivo) a netrvalo tak dlouho, než na této planetce vyrostla těžební kolonie. O něco později však přiletěla humanoidní rasa Vorusů, která z vlastní dobré vůle (a možnosti zde také dolovat) poskytla lidem své zkušenosti s těžbou a všichni spokojeně soužili. Pak se ale něco zvrtlo, Vorusové začali lidi nemilosrdně vraždit a pozemské velení vyslalo na místo vás, maníka vyzbrojeného bouchačkou a spoustou trapných hlášek, abyste tuto planetku vyhodil do vzduchu, protože když ji nemůžeme mít my, tak ani oni!
Jak již bylo zmíněno, Alien Rage je hlavně FPS, která staví svůj zážitek převážně na neustálé akci. Je tak fajn, že je vám k dispozici poměrně široký arzenál zbraní, do kterého se řadí například útočné pušky, lehké kulomety, brokovnice, odstřelovací pušky, raketomety nebo třeba ultimátní paprskomet. Co však dělá váš arzenál skutečně výjimečným je jeho chování, které se od většiny ostatních her poněkud liší.
Abyste tomu správně rozuměli, vaše zbraně mají poměrně velký rozptyl a hlavně pořádný zpětný ráz, díky čemuž je přesná střelba obzvláště ze začátku hry poměrně velkou výzvou. Ačkoliv by se to mohlo zdát jako nevýhoda, tento fakt je docela zajímavým zpestřením a máte tak alespoň z každého „headshotu” náležitou radost. Pokud však přesná střelba nikdy nebyla vaším koníčkem, vždy ji můžete nahradit o to frenetičtější palbou!
A jak už tomu tak bývá, při neustálém „kropení” vašich nepřátel občas minete, což má v této hře poměrně často za následek, že vyhodíte celou místnost do vzduchu. Většina hry se totiž odehrává v útrobách již zmíněné těžební kolonie a skoro v každé místnosti naleznete oranžově zářící přepravky s vytěženým Prométeem, které je velmi nestabilní a jehož výbuch dokáže zničit vše v celkem velké oblasti. Během přestřelek tak můžete s tímto elementem taktizovat a počkat si na správnou chvíli, než se vaši nepřátelé dostanou do dosahu jednoho z kontejnerů a pak už vám nezbývá nic jiného, než se kochat následnou explozí.
Zároveň je potřeba zmínit, že všechny vaše zbraně mají i sekundární palebný mód, který vyžaduje speciální munici. Obyčejné útočné pušky tak můžete využívat jako granátomet, „alienskou” brokovnicí zase uvěznit vaše nepřátele ve vzduchu a odstřelovací puška má na sobě namontovanou plazmovou brokovnici pro případy, kdyby se vaši nepřátelé dostali příliš blízko.
Co však vzbuzuje poměrné rozporuplné reakce je výdrž vašeho hrdiny, která je na poměry frenetické FPS (něco jako Serious Sam na Unreal enginu) poměrně malá a hra se tak občas stává frustrující. V praxi to znamená, že stačí pár dobře mířených střel a váš hrdina se odporoučí na věčnost. Je ale potřeba si uvědomit, že situace je podobná i u vašich nepřátel a po většinu času vám na jejich likvidaci bude stačit jeden dobře mířený headshot nebo jedna správně načasovaná detonace.
Osobně se domnívám, že se nejedná o špatnou věc, je ale potřeba, abyste si na tento styl hry chvíli zvykali. Jakmile se totiž naučíte sázet jeden „headshot” za druhým, mířit na výbušné kontejnery a ve správnou chvíli používat sekundární palebný mód vašich zbraní, začnete si Alien Rage opravdu užívat (až na pár doopravdy přestřelených vyjímek, jako je třeba cesta v důlním vozíku, při které se každá chyby trestá smrtí a některé doopravdy frustrující útoky nepřátelských „bossů”).
Celou dobu tady mluvíme o destrukci a zbraních, ale zatím jsme nic nezmínili o nepřátelích. Ti se dělí na několik kategorií. Tou nejzákladnější jsou obyčejní pěšáci vyzbrojení útočnými puškami, dále tady máme opravdu velmi rychlé „grunty” (libující si v neviditelnosti a útocích z blízka), granátometčíky, nepřátele s jetpackem (při své smrti vystřelí v náhodném vektoru a zničí vše na co narazí), místního „tanka” (chlápka s „rotačákem”) a v neposlední řadě třeba „elitáře”, oponenty navlečené v exoskeletech, kteří preferují svoje ultimátní „paprskomety”.
Kapitolou sama pro sebe jsou pak skutečné „boss fighty”, které v poslední době v žánru FPS moc nevídáme. Můžete se tak těšit na nepřátelské mechy o velikosti patrových domů, kteří vás budou zasypávat neustálou palbou a bude jenom na vás, abyste našli v jejich taktice mezeru a vyzráli tak na svého oponenta. Velká většina těchto soubojů vás bude nutit využít prostředí ve váš prospěch, ať už se jedná o možnost schovat se za nějakou překážku nebo využití všudypřítomných výbušných látek. Je sice pravda, že tyto souboje mohou být ze začátku frustrující, protože vás na rozdíl od většiny jiných her nutí hrát podle pravidel vašeho nepřítele, ale na straně druhé alespoň zažijete skutečnou výzvu.
Volba správné taktiky není podstatná jenom při „boss fightech”, ale i při soubojích s obyčejnými nepřáteli. Mezi těmi jsou většinou „namixováni” i nepřátelé specializovaní (granátometčík, tank nebo třeba elitář), na což si musíte dávat pozor. Když tak bojujete proti kulometníkovi nebo elitářům, je podstatné se neustálé krýt a postupovat opatrně. V případě granátometčíka je naopak podstatná jeho rychlá likvidace, jinak vás zpoza krytu vyžene několika dobře mířenými střelami. Mějte také na paměti, že například granátometčík při své smrti vybouchne a je na vás, abyste tohoto faktu využili ve váš prospěch.
Za každý zajímavý „kill” jste totiž odměňováni více body, které se započítávají do vašeho celkového hodnocení. To můžete také zvýšit hledáním po mapě rozházených bonusů a celkově se jedná o motivaci á la Bulletstorm. Všechny získané body totiž nejsou jenom pro parádu a po získání určitého množství se vám vždy zpřístupní tři vylepšení pro vašeho hrdinu (více zdraví, větší odolnost vůči výbušninám, větší kadence atd.) Dohromady tak máte na výběr z celkem dvanácti vylepšení, z nichž můžete mít v danou chvíli aktivovány vždy jenom tři.
Nakonec ještě nesmíme zapomenout na hru více hráčů, která má díky zajímavému arzenálu celkem slušný potenciál a dává vám možnost vyřádit se v několika klasických herních módech, jako třeba „team deathmatch” nebo „free for all.” Problematické ovšem je, že herní servery po většinu času zejí prázdnotou a Alien Rage tak doplácí hlavně na malou základnu samotných hráčů.
Už na začátku jsme zmínili, že příběh rozhodně není nejsilnější stránkou této hry. Podobná je situace i u zpracování vašeho hlavního hrdiny a jeho dvou „kumpánů”. Tato trojka má totiž společné hlavně to, že neustále chrlí jednu trapnou hlášku za druhou a abych se přiznal, ze začátku mě tento fakt od hry docela odrazoval. Pokud však přistoupíte na to, že hlavní náplní této hry je střílení a neustálá destrukce, začnete hlavní příběhovou linii ignorovat a občas se nad pubertálním humorem našich hrdinů i „uchechtnete”.
O něco později ve hře navíc zjistíte, že jeden zajímavý příběh tady přece jen je. Ten je vyprávěn pomocí nalezených videologů jedné z vědkyň, která nám postupem času vysvětluje, co se tady vlastně stalo a proč tato válka vůbec vypukla. Jenomže, autoři z nepochopitelných důvodů umístili tyto videology na místa, kde je lze snadno přehlédnout a ochudit se tak o jediný alespoň trochu zajímavý příběh v této hře.
Co se grafického zpracování týče, musíme autory pochválit za to, že do hry nacpali snad každou grafickou vymoženost Unreal Enginu a na vysokých detailech vypadá hra doopravdy hezky (za cenu toho, že na průměrném PC budete muset detaily osekat na minimum). Poněkud horší je však samotný level design. Úrovně totiž působí velice „koridorovitě”, někdy až přeplácaně a samotná architektura taky nedává příliš velký smysl. Co se vašich nepřátel týče, ti vypadají celkem k světu, horší je ale situace s naším hlavním hrdinou, který působí naprosto nezajímavým dojmem a troufám si tvrdit, že šance sžít se s jeho infantilní osobností a „provizorním” vzhledem se rovná skoro nule.
Shrnuto podtrženo, Alien Rage není špatná hra, je to zajímavá FPS, která je „přecpána” bezmyšlenkovitou akcí a spoustou výbuchů. Ke dnu ji však táhne absence všeho ostatního. Pokud tedy patříte mezi ty hráče, kteří rádi u hry vypnou devadesát procent mozku a zaměří se čistě na efektivní vraždění stovek nepřátel, Alien Rage vám může být na osm až deset hodin kampaně skvělým společníkem. Pokud ale od hry očekáváte něco více, jako třeba zajímavý příběh, propracované charaktery, smysluplný level design nebo nedej bože nějakou filosofickou hodnotu, zvolte raději jiný titul. Alien Rage si tak od nás odnáší finální hodnocení 66 %.
Vypadá Hezky :)
Uvidíme co z toho bude
vypada to dobre no tak uvidime
No vypadá to luxusně :)