Herní průmysl nikdy příliš nehýřil zájmem o usazování zvířecích mazlíčků do pozic hlavních rolí ve svých příbězích, nicméně výjimky potvrzují pravidlo a jednou takovou je i mýval Sly Cooper a jeho tým profesionálů pomáhající mu při každé příležitosti. Toho si hráči mohou pamatovat především z dob PlayStationu 2, kdy se jednalo o známou a uznávanou sérii mající na kontě hned tři díly se samými výbornými hodnoceními a potenciálem se stát jednou z nejlepších sérií vycházejících exkluzivně na konzole od Sony. Vydání PlayStationu 3 každopádně sérii nepřímo ukončilo a teprve nyní, po dlouhých osmi letech, jsme se dočkali nového pokračování nazvaného Sly Cooper: Thieves in Time. Nestrávil však Sly pod kytičkami až příliš mnoho času na to, aby si jej hráči ještě dostatečně dobře pamatovali a aby jim při jeho hraní ukápla na gamepad nostalgická slza?
Série byla odstartována v roce 2002 titulem Sly Cooper and the Thievius Raccoonus. Ten se může dodnes honosit překrásným průměrným hodnocením nad 85%, což ale neznamená, že by si některé z pokračování kvalitativně ještě nepovýšilo. Konkrétně se to povedlo hned tomu druhému s názvem Sly 2: Band of Thieves z roku 2004. V daný moment byla již série známá snad ve všech koutech herního světa, i když hráči s PC či Xboxem museli jen tiše závidět z povzdálí, zatímco si fanoušci Sony užívali jako ještě nikdy. Jen o rok později následoval Sly 3: Honor Among Thieves, spolu s nímž byla ukončena originální trilogie a všichni chtěli vědět, co se bude dít dále. Nedělo se nic. Teprve Sly Cooper: Thieves in Time se sérii opět snaží po letech přivést k životu a nás by moc zajímalo, jak si v tomto směru povede.
Titul plně navazuje na závěr v pořadí třetího dílu série. Sly předstírá, že má výpadek paměti, aby mohl být se svou přítelkyní, hroch Murray žije svůj sen v podobě závodění se svým vanem a želvák Bentley s Penelope, jeho milou, staví stroj času. Jen o vteřinu později je však tato idylka pryč. Z ničeho nic totiž zmizí Penelope stejně jako část slov z knihy Thievius Raccoonus dodávající našemu starému dobrému mývalu na schopnostech. Ani jeho vztah s Carmelitou však nemá příliš dobré vyhlídky vzhledem k tomu, že jej nachytala při krádeži v muzeu. Bentley proto znovu svolá všechny tři přátele dohromady, aby zjistili, co se stalo, a za pomoci navrácení se do minulosti nahradili všechny škody, které byly v uplynulých dnech napáchány.
Stejně jako příběh vyžaduje trojici hrdinů, i my musíme věnovat plnou pozornost celé bandě, protože přestože si Sly pojistil pojmenování hry po sobě samém, ani náhodou není jediný, za koho si zahrajeme. Každý charakter má navíc svůj vlastní osobitý styl a my se mu musíme uzpůsobit, jinak se zoufalstvím pohoříme a nepodaří se nám ukrást nic víc než propisku ze stolu sekretářky vlastníka budovy, v níž vězí námi požadovaný objekt či, především v pozdějších částích hry, osoba. Je třeba si proto předem přesně všechno naplánovat. Za Slye se hráči dočkají tichého postupu, plížení se za zády veškerých protivníků a strážníků a vyhýbání se čemukoli, co by mohlo upozornit na jejich pozici. Murray naopak do všeho s chutí praští a rámusu se ani trochu nebojí. Bentley si tak pro sebe ve výsledku nechává lokace založené na hádankách a hopsacích pasážích, což mu sedne na míru.
Nehledě na to, že si ho geniální želvák užije nejvíce, ani ostatní hrdinové nebudou o skákání ochuzeni. To je koneckonců poněkud logické, když vezmeme v úvahu, že je hra mixem klasické 3D skákačky a stealth akce se vším všudy. Od předchozích dílů si každopádně Sly Cooper: Thieves in Time docela polepšil, co se týče možností jednotlivých hrdinů. Je sice stále dost tunelovitý, avšak interakce s prostředím zde má nějaký smysl a kradení zbytečností z kapes nepřátel také. Pravdou ale je, že by čas od času neškodilo se alespoň trochu odvázat a dovolit hráči se proběhnout po plně otevřeném světě, protože se schopnostmi Slye těch pár utajovaných uliček směřujících mimo trasu nestačí.
Soubojový systém je na druhou stranu propracovaný dostatečně. Tedy, ve svém vlastním slova smyslu. Vyniká totiž jednoduchostí a k hraní si vystačíte s pouhými pár tlačítky, což je na druhou stranu vzhledem k typu hry jedině dobře. Útok, skákání, interakce a pár speciálních abilitek tvoří vše, co bude potřeba si s něčím spojit, takže ani po delším čase stráveném bez hraní titulu nebude problém se do hry vrátit a vědět naprosto přesně, co máte dělat. Na pohled prosté a bez zvláštnosti, ale ve skutečnosti mnohem více, přičemž opět bychom neměli zapomínat na nutnost plížení se, které vlévá chuť do hraní do úst každého správného fanouška Slyovy série.
Souboje se každopádně časem ztíží a v ten moment bude hra vyžadovat, abyste se vytasili s něčím „navíc”. Kvůli tomu je ve hře dostupná možnost nakupování nových útoků zahrnujících všechno možné od uspávacích šipek po brutální otočku, při níž zničíte každého, kdo se vás jen dotkne. Tyto vylepšení se nicméně zamykají na jediného z trojice hrdinů a musíte si proto předem uvědomit, komu hodláte věnovat nejvíce času, protože jinak budou utracené penízky k ničemu. Moc těžké rozhodování to však není a vzhledem k tomu, že se mince schovávají ve všem od zaprášených krabic po kontejnery, takže si během chvíle vyděláte i na další novinky. V každém levelu je různě po všech koutech schována hromádka bonusových skrytých předmětů, přičemž abyste některé z nich získali, bude třeba si jej zopakovat s některou ze specialitek v podobě převleků vkládajících hrdinovi do rukou bomby či šípy s lanky, po nichž se jde následně pohybovat.
Sly Cooper: Thieves in Time patří mezi první hry využívající cross-buy systému, kdy dostanete automaticky při koupi PS3 verze hry i verzi pro kapesní konzoli PlayStation Vita a naopak. To se mírně projevilo při ukládání hry a v různých bonusech při využívání obou verzí, každopádně nejlépe si zahrajete, pokud zůstane vše hezky při starém a na zbytečně malou obrazovku se ani nepodíváte. Jestliže vás však hra v jeden moment chytne a zrovna musíte vyrazit pryč od televizní obrazovky, najednou se jedná o výbornou příležitost jak si hry užít i v autobuse či při čekání na srazech na ostatní. Technická stránka je totiž perfektní jak na PS3 tak na PSV a rozdíl, kromě velikosti obrazovky, ani nepoznáte. O bugy a další problémy se navíc starat ani nemusíte, neboť se s nimi vzhledem k uzavřenosti hry prakticky vůbec nesetkáte.
Série je už od jejích počátků úzce spojena s komiksovou grafikou, která se vrací v plné parádě a odhaluje nám všechny hrdiny v ještě hezčím světle než kdy dříve. Obzvláště hráči dokáže učarovat skvěle vykreslené prostředí mající na hraní velký vliv z emotivního hlediska. Stejně důležitou roli má však samozřejmě i hudba, přičemž soundtrack nového Slye vás donutí vzpomenout si na první díly, neboť se nebojí na ně odkázat a vyvolat hráčích menší nostalgické opojení. Pravdou ale je, že se už nejedná o to samé a spíše bychom hru mohli považovat za start druhé trilogie, která se teprve bude muset plně projevit v průběhu příštích let.
Sly Cooper: Thieves in Time se rozhodl jít po trochu jiné cestě než originální díly. Věnuje jim samozřejmě plnou pozornost a nabízí na ně hromady menších či větších odkazů, jež zajisté potěší každého fanouška, nicméně hratelnostně se odklonil na jinou kolej, která je sice příjemná, jednoduchá a bez problémů ji přijmete, každopádně chybí jakýsi hlubší prvek tahající vás ke hře pokaždé, kdy máte alespoň kapku volného času. Milovníci stealth akcí či klasických skákaček si na druhou stranu se hrou užijí naplno, a pokud mezi ně patříte, neměli byste váhat, protože v tom případě koupě litovat nebudete. Od nás si hra odnáší pěkných 75% a moc nás zajímá, zda se tvůrci rozhodnou na tento díl navázat i pokračováním.
Velmi povedená recenze, ale neřekl bych, že ten mýval je nejznámější postavou herního průmyslu, jistě se najdou i známější. Já osobně se hrám věnuji léta letoucí, ale o něm jsem ještě neslyšel.
Povedená recenze a hra nevypadá špatně :))