Drakensang 2: Řeka času

V roce 2008 vyšlo německé RPG ze staré školy Drakensang, které přineslo klasickou hratelnost založenou na jasných pravidlech a které potěšilo fanoušky obyčejných nehardcorových her. Hodnocení hry od kritiků bylo sice hodně rozdílné a našly se jak pětky, tak devítky, ale v naší recenzi si odnesla hezkých 81% a rovněž fanoušci hru nenechali na holičkách a tak zde máme pokračování. Pokračování vlastně není správný název, protože, jak je dneska moderní, autoři představují dílko, které předchází událostem původní hry a jedná se tedy o prolog.

Příběh hry začíná velmi záhy a je poměrně prostý, což je na jednu stranu dobré, protože hra se tak odehrává ve velmi uvěřitelné rovině, ale na druhou stranu mu chybí monumentálnost a s příběhy typu Dragon’s Age se zdaleka nemůže rovnat. Jak napovídá podtitul hry, budeme se plavit po řece na jihu Ferdoku a právě na první noční zastávce vás během stanování přepadnou piráti. Útoku se sice ubráníte, ale vydáte se za nimi, budete pátrat po jejich pohnutkách a budete se je snažit zlikvidovat. Postupně se zastavíte na různých místech, ale centrálním bodem bude stále řeka a plavba po ní.

Systém hry zůstal nezměněn a je opět založen na pravidlech The Dark Eye, což je odnož pravidel D&D, která je velmi populární především v Německu, odkud hra pochází. Vylepšení jsou ale vidět na každém rohu a začínají už od tvorby postavy, kterou si můžete přizpůsobit k obrazu svému a také můžete detailněji zvolit některé parametry. Na výběr jsou navíc dvě nové postavy, které si můžete pro hraní vybrat a to The Geodes, což jsou trpasličí druidové a potom Gjalskerland, což jsou mohutní severští válečníci, barbaři. Navíc se můžete ve hře spřátelit s jedním z dvanácti bohů, kteří vám přinesou nějaký bonus nebo schopnost navíc.

Spousta RPG parametrů se prolíná celou hrou a dost možná se v ní někdo bude i ztrácet. Krom osmi základních atributů jako je síla nebo intuice je tu dalších devět sekundárních atributů jako obrana proti magii, síla úderu a další. Vše doplňuje dostatek talentů, z nichž třináct má souvislost s bojem a obranou a další dvacítka slouží k vedlejším aktivitám, jako jsou krádeže z kapes nevinných občanů nebo sbírání květinek, na které po cestě narazíte. Vše završuje čtyřicet speciálních schopností rozdělených do tříd podle příslušnosti. Jsou tu tak schopnosti pro boj na blízko, pro boj s luky a kopí a také pro mágy a další typy postav. Na výběr je toho skutečně hodně a na začátku je třeba se rozhodnout, do čeho investovat, protože není šance si vytrénovat všechno.

Během hraní sice získáváte zkušenosti a povyšujete levely, ale získané body můžete okamžitě rozdělovat mezi schopnosti a nemusíte čekat, až dokončíte další úroveň. Vždy je ale potřeba vzít v potaz, že některé schopnosti je možné vylepšit přímo připočtením bodu, ale pro zlepšení jiných musíte navštívit příslušného učitele, nebo dokonce najít pracoviště, kde můžete s danou schopností pracovat. Hezkým příkladem je například alchymistický stůl. Z této široké nabídky si musíte vybrat schopnosti, které si dáte do svého rychlého menu a které budete používat. Postupem času dostanete do party také další dobrodruhy a ty můžete samozřejmě také instruovat, které schopnosti mají používat, případně na kterého nepřítele zaútočit. K tomu se velmi hodí možnost hru zapauzovat a rozdat příkazy, což je klasický a velmi použitelný RPG prvek. Interakce v partě je další věcí, která byla rozpracována, a nabízené možnosti jsou v tomto případě o něco větší.

Svět hry je nedesignován velmi koridorově, i když v řadě případů se větví, spíše ale pomocí úkolů než pomocí samotného prostředí. Rozdíly jsou často diametrální. V určité fázi se například příběh rozdělí na několik fází a vy projdete pouze jednou a druhá vám zůstane uzavřena. Jindy se ale variabilita projeví pouze v rámci jednoho úkolu a již poté se opět sejde v jedné příběhové lince. Variabilitu najdeme také v rozhovorech, které jsou jednou z vylepšených věcí a které nabídnou řadu možných variant odpovědí, některé ovlivněné speciálními schopnostmi nebo vlastnostmi. Rozhovory ale trpí opakováním a volba, kterou jste již jednou zvolili, se vám nabídne opět, takže často nevíte, kterou jste již použili a kterou ne. Přesto jsou rozhovory příjemnou částí hry a dokonce jsou ve většině případů nadabované.

Cestování po mapě probíhá samozřejmě po vlastních nohou, delší přechody mezi lokacemi prožijete na lodi a novým systémem je něco jako teleporty, které si otevřete v různých částech jednotlivých lokalit a které můžete používat pro zrychlené přechody mezi nalezenými místy. To znamená, že jakmile si všechno prvně projdete, nemusíte už cestovat pěšky, ale přesouváte se velmi zrychleně.  Neznamená to ale, že chození vůbec nevyužijete. Naopak budete obíhat místní obyvatele a v rozhovorech se budete pokoušet z nich dostat nějaké informace. Městečka jsou velmi slušně zabydlena a i když postavy často jen stojí na svých místech, nebo dokola dělají jednu činnost, přesto vypadají slušně živě a zabydleně.

Bohužel ani Drakensang 2 se nevyhnul některým nedostatkům, které navíc byly kritizovány již u minulého dílu a které by se slušelo vylepšit. Díky velmi velké nabídce schopností se budete trochu ztrácet v interfacu, který není navržen nijak přehledně a stále vás nutí scrolovat. Nedostatky nalezneme také v deníku, který zaznamenává všechny rozhovory a události, ale pouze po omezenou dobu a tak si již nemůžete nic dohledat zpětně. Stejně tak zobrazení přehledu úkolů by mohlo být trochu lepší, protože se nedá nijak přesně rozeznat, který úkol v současnosti plníte a kam vás směřuje. V tomto směru hra klade na hráče trochu zbytečné nároky a musí hledat, kam vlastně má jít a co plnit.

Engine od předchozího dílu mnoho viditelných změn nedoznal, což ale na druhou stranu znamená, že je minimálně náročný na hardware a můžete si hru zahrát na takřka každém stroji. Svět je vyveden ve středověkém duchu s nádechem pohádkovosti, což podtrhuje i přítomnost různých obrů a elfů ve hře. Mnohem více také ve hře naleznete animované sekvence, které provází hrou, nebo dokreslují nadabované rozhovory. Pro toho, kdo má rád možnost volby, hra nyní poskytuje trojici obtížností, které ovlivňují především souboje a vaši výdrž.

Drakensang 2 původně vyšel ve svém domovském jazyce, v němčině, ale po anglickém překladu jsme se dočkali také kompletní české verze. Ta má drobnou vadu na kráse, kterou je neoblíbená ochrana starforce, ale jinak je poměrně slušná. Bohužel trpí tím, že je přeložena z angličtiny, která byla přeložena z němčiny a druhý překlad v některých případech vytvořil poměrně krkolomné slovní spojení a složení věty. Přesto může být, především pro jazykově méně nadané, zajímavou volbou, aby si hru mohli kvalitně a naplno užít. Pokud si ale hru chcete maximálně užít, určitě sáhněte po anglické nebo dokonce německé verzi, která je suveréně nejlepší, co se týká textů.

Na Drakensang 2 je znát, že se tvůrci poučili z nedostatků vytýkaných prvnímu dílu, ale nedotáhli to do dokonalosti, které mohli docílit. Hra je určena spíše pro milovníky přímočařejších RPG, které nemají epický příběh, ale která nabízí široké možnosti vývoje postavy a také nějaké ty zvraty v příběhu. Již na první pohled je vidět, že autoři použili lepší herní postupy, hra má výraznější spád a tak se stále něco děje po celých zhruba 40 hodin, které budete hrát. Navíc díky minimální hardwarové náročnosti, si ji může užít takřka každý. Zkrátka a dobře se jedná o řemeslně velmi kvalitně odvedenou hru, trpící drobnějšími nedostatky, která ale nedosahuje kvalit nejlepších RPG dneška. Přesto jejího vyzkoušení nebudete litovat a od nás si odnáší hodnocení 75 %