Alpha Protocol

Mnoho her se nedočká tíženého úspěchu pouze proto, že nejsou dostatečně propagovány. A nutno podotknout, že dalším tokovým je i akční kousek Alpha Protocol. Ostatně i my jsme ho brali jako běžnou a prakticky ničím nezajímavou (řekli bychom až tuctovou) akční hru. Na GamesComu jsme však navštívili jeho prezentaci za zavřenými dveřmi. Zástupci vývojářského studia Obsidian nám hru a všechny její prvky detailně představili a musíme říci, že nabídne skutečně dost zajímavých prvků v rámci hratelnosti. A přízvisko tuctovost jí rozhodně není vlastní. Pojďme si tedy všechny důležité prvky, na nichž stojí základy Alpha Protocol, představit.

Naše očekávání opravdu bylo trochu jiné. Studio Obsidian Entertinment má na svém kontě hlavně RPG, zmiňme Neverwinter Nights 2 nebo Star Wars: Knights of the Old Republic 2. Tentokrát jsme čekali, že prostě jen zkouší něco diametrálně odlišného, ale není tomu tak. Přestože se totiž žánrově řadí Alpha Protocol hlavně mezi akční hry, pronikají sem důležité a do hloubky zpracované prvky RPG. Právě od nich se všechno odvíjí. Zkrátka tohle spojení se evidentně stává dost oblíbeným a na GamesComu jsme ho měli možnost vidět hned v několika různých hrách. Kromě toho zde nechybí značné špionážní prvky. To vyplývá už z příběhu, kdy hrajeme v kůži tajného agenta Michaela Thorntona, jež bojuje proti pěkně odpornému spolčení.

Hned na první pohled nám Michael připomněl filmovou sérii s agentem Bournem, kterého hraje Matt Damon. RPG prvky jsme již nakousli, ale přibližme si je ještě více. I když jde o akční střílečku, máte k dispozici širokou škálu různých schopností, jež sekundují běžným zbraním. Nechybí ani různé vychytávky a udělátka, pro změnu podobná třeba agentu 007. Zkrátka Alpha Protocol vytváří takového nového hrdinu, ve kterém však z částí nalézáte už dříve známé (hlavně filmové) hrdiny.

Před samotnou akcí se musí každý hráč pořádně vyzbrojit a vybrat si vhodné nástroje, které by se mu mohly hodit. Právě na tento systém dávají tvůrci velký důraz. Můžete tak strávit dlouhou dobu pouhým poupravováním zbraní, obranných prostředků, ale i zmíněných udělátek. Stejné rozmýšlení vás čeká i v případě schopností, pak stručný briefing a zmapování terénu a teprve potom jste připraveni vydat se do akce. Nám se zdála tato plánovací část možná až příliš dlouhá, nezáživná a v příjemných křeslech v business stánku Segy na nás začínala dopadat únava a objevovala se potřeba spánku. Ano, prostě jsme se nudili. Rázem však přišla akce a opět jsme zbystřili! 

 

Akce probíhá z pohledu třetí osoby. Vzhledem k tomu, že se jedná o špionážní hru, značně sem pronikají stealth prvky. Takže zabíjením z ústraní a potichoučku oslavíte největší úspěchy. Na druhou stranu zdálo se nám, že bude bez problémů zvolit i poněkud hlučnější způsob procházení. Nikoli vysloveně rambo-styl, ale zkrátka v misích uspějete i klasickou střelbou. Ostatně k čemu bychom také jinak měli celou škálu zbraní, počínaje tichými bouchačkami s tlumičem až po dosti hlučné brokovnice. Občas narazíte i na nějakou mini-hříčku. V tomto směru neměli tvůrci příliš fantazie. Podobné hackování počítačů nebo otevírání zamčených dveří jsme viděli už v tolika hrách…

Příběh nás prý zavede do různých částí světa, nám bylo jen trochu proti gustu podávání jednotlivých misí. Vždy začínáte v některé z hlavních základen, tam se vyzbrojíte (jak jsme popisovali výše) a rázem jste v místě určení a pouštíte se do mise. Chybí tedy jejich přímé propojení a návaznost, jde vlastně o oddělené a samostatné mise. Příběh zde zatím pitvat více nebudeme a hodnocení si necháme až na recenzi. Slibováno nám je každopádně opravdu hodně dlouhá doba zábavy, tvůrci odhadují čas potřebný k dohrání cirka na 30 hodin.

Jedním z lákadel hry se staly taktéž detailní a ze strany hráče dost volné dialogy. Během nich totiž vybíráte sami odpovědi, přičemž na její zvolení máte vždycky jen omezený čas. Nesmíme zapomínat, že se jedná o špionážní titul, takže tímto se snažili tvůrci navodit pocit časového presu. Podle všeho mají mít vaše odpovědi opravdu vliv na průběh hry, nepůjde pouze o odlišnou aktuální reakci ze strany druhého diskutujícího. Ba naopak následky prý poznáme vždycky až po čase. Občas si díky odpovědím otevřeme třeba nějakou další misi. Na druhou stranu rozhodně zapomeňte na propracovanost v takové hloubce, s jakou chce přijít Heavy Rain. Ale to bude přeci jen krapet jiný žánr. Pochopitelně během této zhruba půlhodinové ukázky jsme těžko mohli poznat, nakolik jsou zde dialogy propracované do hloubky. A vychvalování tvůrců taktéž nemůžeme brát úplně vážně.

Teď si řekněme pár slov i k RPG systému. Postupně získáváte běžným způsobem zkušenosti, jimiž jste odměněni prakticky za každou pozitivní událost. Jakmile pak dosáhnete vyšší úrovně, získáváte cenné bodíky, které si můžete rozdělit do některé ze svých schopností. Celkem jich není málo, zmiňme třeba stealth dovednost, práci s pistolemi, neviditelnost nebo technické nadání. Tím se vám pochopitelně vylepší ta která vlastnost, ale získáváte i různé další schopnosti. Zkrátka představte si to jako v běžném RPG, kde dáváte body do stromu schopností. A když se dostanete na konkrétní úroveň, čeká na vás nějaké nové kouzlo. V Alpha Protocol to funguje naprosto stejně. Prostě tvůrci si své nadšení do žánru RPG her nemohli odpustit. Na hratelnost to ve finále působí opravdu dobře. Právě podle toho, jakým směrem se v této specializaci vydáte, tak se odvíjí i výsledný styl vaší hry. Možná jen škoda, že tvůrci nezakomponovali do hry automatické zlepšování schopností podle toho, co ve skutečnosti používáte. Určitě by to působilo zajímavěji.  Relativně podobným systémem funguje i zdokonalování zbraní. I každá bouchačka má totiž vlastní statistiky. Bohužel zbraně tedy musíte klasickým způsobem nakupovat, nelze je sbírat od padlých protivníků.

Po vizuální stránce se hra řadí spíše mezi průměrné hry. Místy nás lokace docela i zklamaly. Nutno zmínit, že stále jsme procházeli pouze dál a dál ryze koridorovým prostředím a výhradně interiéry. Ven jsme se nepodívali. Navíc i místnosti byly docela holé, bez hlubší propracovanosti či detailů. Každopádně od kolínské prezentace už toho patrně nestihnou příliš dodělat nebo vylepšit. Stejně tak na nás nepůsobili zrovna nejlépe cut-scény, které se objevují každou chvíli. Když už si Alpha Protocol hraje na filmový prožitek (právě díky dialogům a těmto filmečkům), měli si s nimi dát určitě více práce.

Prezentace Alpha Protocol za zavřenými dveřmi, během které jsme viděli hodně různých částí a záběrů z hraní, nás mile překvapila. Po pravdě řečeno hra patrně nedosáhne naprosto prvotřídních kvalit, ale přesto by si mohla své příznivce najít. My tipujeme, že se hodnocení v recenzích bude pohybovat kolem sedmdesáti až osmdesáti procenty. Přeci jen hru jsme měli možnost vidět v téměř finální verzi, protože se na pulty obchodů dostane už během měsíce října. Upřímně se těšíme hlavně na RPG prvky a propracovaný systém dialogů. Na druhou stranu právě ty mohou odradit kdejakého hráče, jež si chce prostě jen na chvíli odpočinout a skosit pár protivníků. Rozhodně v tomto případě zapomeňte na nějakou lacinou a bezduchou řežbu, Alpha Protocol bude špionážní akcí jak se patří.