S.T.A.L.K.E.R Clear Sky – návrat do zóny

První díl Stalkera byl očekáván po dlouhá léta s velkými nadějemi, které naplnil dosti rozporuplně. Na jednu stranu se jednalo o velmi propracovanou a poměrně rozsáhlou hru, ale na druhou stranu ho kazilo mnoho bugů, z nichž některé například znemožňovaly dokončit celý příběh.  Po aplikaci patchů a oprav se však jednalo o velmi kvalitní hru, která zpracovávala prostředí, na nějž se jen tak někdo nedostane a kde se odehrála jedna z největších jaderných katastrof v dějinách lidstva – jadernou elektrárnu Černobyl a její okolí.

Druhý díl, který přichází na trh o rok a půl později se veze na oblíbené vlně tvorby prequelů. Příběh hry je zasazen do doby před událostmi Shadow of Chernobyl, kdy se zóna začíná pozvolna měnit a nikdo neví proč. Po jednom extra silném výboji energie naleznou vaše bezvládné tělo členové polovojenské frakce Jasná obloha, kteří vás dopraví do svého tajného tábora v oblasti na okraji zóny. Zde se dozvídáte, že vaše schopnosti dalece přesahují schopnosti ostatních a jste schopni přežít v zóně leccos. Aby vše nebylo růžové, lékaři zjišťují, že vaše schopnosti vás sice brání před některými účinky zóny, ale na druhou stranu ničí vaši nervovou soustavu. Ta je doslova spalována a zdá se, že je nějakým způsobem spojena s událostmi v zóně. Lékaři vám nedokážou pomoci, ale velitel jednotky vám nabídne pomoc výměnou za tu vaši, která jim pomůže odhalit co se zóně děje. Ta se jakoby rozpíná, brání se a začíná žít vlastním životem. Prvním cílem vašeho příběhu bude odhalit činnost tajemného Stalkera, který byl údajně až v centru zóny. Tento první krok otevírá dlouhý příběh, na jehož konci by mělo být odhalení pravdy, možná nečekaný zvrat, ale hlavně bychom se měli dozvědět, co předcházelo událostem Shadow of Chernobyl.

Celý příběh, který zabere několik desítek hodin (dle toho, zda budete plnit všechny úkoly) je tvořen sérií primárních úkolů, jejichž plnění posune příběh kupředu a případně vás posune do další oblasti. Mimoto každá oblast umožňuje plnění celé řady sekundárních úkolů, od jednoduchého přines&najdi, až po zabírání míst pro vaši frakci. Frakce dostaly v Clear Sky mnohem větší váhu. Je jich na výběr osm a do většiny z nich je možné se po zkušebních úkolech dostat (vyjma vojáků a banditů). Všichni členové se k vám budou chovat mileji, prozradí vám skrýše pokladů a samozřejmě pomohou při dobývání území. O ta se přetahujete s ostatními frakcemi a především s bandity, kteří jsou takřka všude. V průběhu hry lze samozřejmě přejít do jiné frakce, ale veškeré vydobyté renomé od té původní se vymaže. Nelze tedy hrát na dvě strany, kdy byste zdánlivě plnili úkoly pro obě frakce (což ale jde) a získávali tak dvojí výhody, bonusy a přátelství. Sekundární úkoly není nutné plnit, ale jejich realizací se můžete dostat k zajímavým bonusům, získat zadarmo vybavení a hlavně prozkoumat celou mapu.

Mapa je veliká a na jednom obrázku u tohoto článku můžete vidět asi tak desetinu, která se vejde na jednu obrazovku. Kdo hrál první díl, jistě pozná několik známých lokací a kupříkladu hned druhá oblast je stejná v jaké jste začínali za Střelce. Starých lokací bylo využito vícero, ale některé byly rozšířeny a objevily se i některé zcela nové. Při hraní si budete připadat jako doma, ale na druhou stranu si užijete i překvapení při objevování nových cest a lokací, jako je například podzemí města Pripjať. Sami autoři si recyklováním prostředí ušetřili dosti práce, a pokud bude nějaký další díl, již by něco takového raději neměli opakovat, aby nedošlo na nudu a stereotyp, který se občas dostavuje již zde.

Protože se ve hře opět neobjevují vozidla, ani jiné dopravní prostředky (krom zdevastovaných vraků), bylo cestování vyřešeno sítí průvodců. Ti se objevují skoro v každé lokaci, mají symbol modré šipky a jsou ochotni vás převést do jiných oblastí za obnos odpovídající vzdálenosti. Cestu nesledujete a proběhne za pomocí loadingu, což je někdy vysvětleno tím, že cestu vidět nesmíte, jindy to zůstane bez vysvětlení. Využití průvodců je šikovné a neopakuje se tak problém z prvního dílu, kdy jste museli přebíhat přes celou mapu (zvláště pokud jste chtěli vidět jeden z náročnějších konců), aniž by na navštívených lokacích bylo něco zajímavého.

Rovněž zabydlení jednotlivých lokací doznalo rozšíření. Některé vesnice obývá i několik desítek osob a i při svém putování krajinou narazíte na spousty nepřátel či přátelských postav. Protože ne všechny postavy budou mít přátelské úmysly, je třeba bojovat. K tomu je možné využít široké množství zbraní od nožů, pistolí, přes několik druhů brokovnic až po těžké kulomety, ostřelovačky až po experimentální zbraně. Každou zbraň, ale i zbroj, je možné vylepšit hned v několika ohledech. Tyto úpravy rád zajistí mechanik vaší frakce, pokud pro něj napřed zařídíte nějaké prácičky. Upravovat je možné přesnost střelby, narovnávat balistickou křivku, zmenšovat zpětný ráz, ale také zvětšovat zásobník a dalších několik úprav. Jejich cena závisí na velikosti a síle zbraně, ale rozhodně se vyplatí, protože všechny zbraně jsou v základu žalostně nepřesné. Upgrady to o něco zlepší, ale stejně nám osobně přijde, že kdybychom poprvé v ruce drželi AK-47, přesto bychom stříleli přesněji než hlavní hrdina i s upgrady. Na blízko je to ještě snesitelné, ale na střední a dlouhé vzdálenosti se trefíte každou třetí, čtvrtou ranou, i když zaměřovačem míříte přesně na hlavu.

Ruku v ruce se souboji jde obtížnost. Sami si jistě pamatujete na frustrující úvod prvního Stalkera, kdy bylo třeba s pistolkou v ruce vyvraždit celou základnu banditů a to i na nejmenší obtížnost zabralo několik pokusů. Stejná situace se opakuje i teď, i když je vše přeci jen jednodušší a například k samopalu se dostanete již po druhém, třetím hlavním úkole, což je o dost dříve než v Shadow of Chernobyl. Přesto je úvod dost složitější, vaše první souboje budou hodně těžké a vězte, že prchnout není žádná ostuda. Žádná obrana, pomalu se nabíjející brokovnice a hordy nepřátel. Naštěstí často nebudete bojovat sami a partička pomocníků vám nejednou zachrání krk. Co se nám nelíbí, je, že když bojovníci ovládaní umělou inteligencí někam jdou a vy jim stojíte v cestě, prostě vás sunou před sebou a to klidně i mimo textury, nebo vás vysunou zpoza překážky, za kterou se kryjete přímo před hlavně nepřátelských hlavní. Mimo nepřátel je třeba dávat pozor na anomálie, které dokážete rozpoznat za pomoci detektoru, nebo házením šroubů před sebe – těch máte opět neomezené množství.

Všechny hlavní i vedlejší úkoly jsou poměrně dobře zpracovány ve vašem PDA, které dostanete záhy po začátku hry. Jeho zpracování doznalo změn a je o něco přehlednější. Je možné si zvolit zobrazený primární a sekundární úkol a na velké mapě si prohlížet všechny zajímavé body včetně popisu činnosti, kterou je zde třeba vykonat. Poté, co jsme zkoušeli hru vícekrát pustit od začátku se nám zdá, že sekundární úkoly se generují náhodně, protože jedna a tatáž osoba nám dvakrát po sobě zadala zcela jiný úkol (ačkoliv všechny jsou víceméně variací téhož). Některé úkoly se objeví v průběhu putování a většinou se je dozvíte z vysílačky a velká část z nich bude časově omezená. Jedná se o různé formy pomoci, doručování a hledání osob. Problémem je, že časové limity jsou často tak napjaté, že ani nestihnete na dané místo doběhnout, natož někoho zachránit. Občas se nám také stalo, že jsme splnili úkol, spočívající v obsazení vesničky, ale dalších deset minut jsme museli čekat, než na místo dorazila jednotka z naší frakce a úkol se potvrdil. Během těch deseti minut jsme ale naprosto netušili co dělat a zmateně jsme prohledávali celé okolí. Naštěstí se to neděje pořád.

PDA vás dokáže informovat o stavu přátelství s jednotlivými frakcemi, vývoji vaší frakce v dobývání území a obsahuje záznam všech rozhovorů. Dále jsou zde barevně odlišeni nepřátelé, přátelé, zásadní osoby a místa, kde je možné nalézt artefakt. Ty se nyní hledají nepoměrně náročněji a ve velmi málo případech budete vědět jejich přesné umístění. Artefakt je třeba hledat s detektorem v ruce, který ukazuje pouze směr a vzdálenost k místu, kde je třeba hledat. U hledání můžete držet pouze pistoli nebo nůž a tak jste zranitelní. Artefakty budou mít lepší vlastnosti a v průběhu hraní by neměly ztrácet smysl jako v prvním díle, kde jste na konci hry měly tolik vzácného kamení, že jste ani nevěděli co si vybrat.

Jako engine byl použit vylepšeny X-ray, který byl použit již v prvním Stalkerovi a především se zapracovalo na optimalizaci. Hra je o poznání rychlejší a běží bez poklesu frameratu, jen načítání mezi jednotlivými lokacemi by mohlo být o něco rychlejší, zvláště když za pomoci průvodců budete cestovat skrze hranice často. To samé platí o nahrávání uložených pozic. K ukládání se vztahuje ještě jedna výtka – rozhodně nespoléhejte na autosave. My, na něj spoléhajíc, jsme ve druhé lokaci umřeli, abychom zjistili, že nemáme jedinou pozici. Lepší je používat klasické rychlé uložení pod klávesou F5.

K hernímu vzhledu je ale třeba říci, že od té doby co známě Crysis, tak X-ray nelze považovat za špičku žánru, ostudu ale rozhodně nedělá a dovede vykouzlit fantastické scenérie, na kterých má zásluhu především pravidelné střídání dne a noci. Již po deseti minutách hraní a zhlédnutí první silné anomálie budete stát (nebo sedět, dle toho jak hrajete) s pusou dokořán. Do ruda zbarvující se obloha, výboje energie, ptactvo padající z nebes a úmrtí všeho kolem vykouzlí neuvěřitelnou atmosféru. Procházka skrze les, když tmu před vámi rozhaluje pouze úzký kužel baterky a je slyšet pouze foukání větru a občasné pípání vašeho detektoru,  dokáže nejednomu hráči pěkně pocuchat nervy a za atmosféru si Stalker zaslouží bezesporu jedničku s hvězdičkou. Na naší obstarožní sestavě s Intel Core2Duo E6300, 2GB operační paměti a Asus GeForce 8800GT 512MB jsme si mohli dovolit rozlišení 1280*1024 na vysoké textury (ještě jsou na výběr velmi vysoké) a hra běžela stabilně přes 30fps.

Jako multiplayerová akce se Stalker opět do dějin nezapíše, ale jeho přítomnost je pozitivním bodem navíc. Lze si zahrát v několika modech – boje o artefakt, týmové souboje a všichni proti všem a to po lokální síti či internetu. Server lze založit přímo z menu hry, případně si lze nalezené servery přehledně filtrovat dle nejrůznějších parametrů. Serverů bylo již v době testování více než dost a většina byla slušně naplněná. Jenom bychom se pozastavili nad tím, proč hra tvrdošíjně jako nick využívá název profilu ve Windows, i když jako multiplayerový nick jsme měli nastaveno něco jiného. Detail, řeknete si, ale dost mate. Síťová hra je o něco náročnější na hardware a třeba na naší sestavě jsme museli detaily snížit o dva řády, aby se dalo po internetu hrát.

Distributorem hry je v české republice společnost CD Projekt a tak se můžeme těšit z profesionálního českého dabingu, který zahrnuje jak titulky, tak kompletní namluvení nejdůležitějších rozhovorů a hlášek, což při množství textu určitě někteří ocení. Celkově je ve hře přes tři hodiny namluveného slova a textu ještě mnohem více. Některé rozhovory se samozřejmě opakují, ale to je dáno již originálem a občas naštve, že ač by vám postava měla být vděčná za to, co jste pro ni udělali, odsekává a nadává. Při instalaci je možné si zvolit, zda chcete angličtinu kombinovat s češtinou, nebo mít vše v jednom jazyce. Dabing je kvalitní, dobře namluvený a nebojí se využít i sprostých slov, která do nehostinných končin prostě patří. Za celou hru se nám nepoštěstilo narazit na zásadní chybu v překladu nebo hrubku a je jedině dobře, že kvalita překladů má v našich končinách stoupající tendenci.

Stalker Clear Sky je kvalitně odvedená práce, která šikovně používá již hotové části hry a dodává nový obsah, což se také odrazilo v rychlosti s jakou byl vytvořen. Jako akční hru s přídavkem rpg prvků můžeme nového Stalkera jedině doporučit jak novým hráčům, tak znalcům prvního dílu, od kterého se hra přeci jen až tolik neliší. Proto v nás zůstává trocha pocitu, že už jsme vše jednou viděli. Nicméně hodnocení 80% si hra odnáší zcela zaslouženě a v nabídce letošního roku určitě nezapadne.