Devil May Cry IV – dojmy z PC verze

Fenoménem poslední doby se stává vydávání hry pouze pro konzole PS3 a Xbox360. A když už snad nějaký hit má dorazit i na PC, většinou je tomu tak až se zhruba půlročním zpožděním. Během té doby si totiž stejně všichni, které hra zaujala a vlastní nějakou z moderních konzolí, koupí originální kopii, tudíž potom už tvůrcům nic nebrání vydat svůj titul na piráty prolezlé počítače. Podobný přístup jsme mohli vidět například u Gears of War, nedávném Assassin’s Creed nebo Mass Effect, který vychází v kompletní české verzi pro PC tento měsíc. A do této početné skupinky budeme zanedlouho moci zařadit i čtvrté pokračování akční rubačky z pohledu třetí osoby – Devil May Cry IV. Předchozí díly sklidily na konzolích slušný ohlas, stejně jako tato next-genová čtyřka. Vyzkoušeli jsme hratelnou ukázku PC verze, tak si pojďme říci, jak se nám prozatím tato ochutnávka líbila.

 

 

 

Poměrně nečekaně se před dvěma dny objevilo na internetu hratelné demo PC verze Devil May Cry IV. Přeci jen do vydání stále pár týdnů zbývá, a proto jsme ho ještě nečekali. Demoverze o velikosti lehce přesahující 800 MB si můžete stáhnout přímo od nás, z lokálního mirroru zde. A co nám nabízí? V roli hlavního hrdiny Nera si projdeme v podstatě dvě mise. Obě jsou bohužel naprosto vytržené z kontextu, a pokud neznáte alespoň základní kostru příběhu, nic vám v tomto směru neřeknou. Celkově na nás samotné mise i videa působí spíše jako ukázka krásného vizuálního zpracování a pokročilé technologie, nad níž se podrobněji pozastavíme ke konci dnešního článku. A prakticky v celé první části demoverze uslyšíte snad jedinou větu: „What the hell?!“ První mód, který si lze zahrát, má časové omezení 10 minut. Po načtení se začne odpočítávat limit a po uplynutí času se objeví jen hláška Coming soon. To v druhém módu žádné takové omezení naštěstí není, zato bude o mnoho těžší přežít. Nejprve narazíte na pár mrazivých Frostů a pak vás čeká trochu větší sousto. Cílem je zničit mocného a obrovského bosse Beriela, jehož si můžete prohlédnout na několika okolních obrázcích. Vypadá opravdu úžasně a podobných monster by měla být v plné verzi celá řada. Celkově vám tedy kompletní projití zabere tak zhruba 15-20 minut, ale samozřejmě u ní můžete (stejně jako my) strávit o mnoho déle, když budete připravené dvě úrovně procházet vícekrát dokola, abyste si hru maximálně prohlédli.

 

 

 

Teď se pojďme zaměřit na ryze herní záležitosti. V první řadě raději ve stručnosti zopakujme, co je vlastně náplní Devil May Cry IV. Inu, žánrově se jedná o klasickou „konzolovou“ mlátičku z pohledu třetí osoby, která se však v několika směrech od svých konkurentů odlišuje. Tentokrát si zahrajeme za mladičkého hrdinu Nera, který bude zapletený do relativně složitého příběhu, v němž půjde primárně o zjištění, zdali je jeho příbuzný Dante zrádce, či nikoli. Kromě kosení mnoha a mnoha hord nepřátel se hodně často setkáme i s obrovskými protivníky – bossy. V tomto demu jsme například kosili asi nejznámějšího Beriela, gigantické ohnivé monstrum. A když říkáme gigantické, tak skutečně nemyslíme o hlavu vyššího frajírka. Boss se tyčí do výšky běžného rodinného domku a jde z něj ve všech směrech strach a respekt. Obrovské pařáty, ohromný meč, celé tělo doslova v ohni a k tomu hluboký hlas. Všechny tyto prvky dohromady dávají úžasný pocit i zážitek a atmosféra by se dala krájet.

 

 

 

Hlavní hrdina Nero, za něhož hrajeme, není jen tak ledajakým bojovníkem. Oplývá totiž nadpřirozenými schopnostmi, jako vlastně úplně všichni v tomto světě. Samozřejmě jednotlivé akce, útoky a pohyby můžeme kombinovat do ohromných ničivých komb. Ty, kromě toho že vypadají na pohled skutečně nádherně, udělují i obrovské damage. Pokaždé musíte ale především své akce skvěle načasovat a najít soupeřovo slabé místo a do něho udeřit. Některým hráčům se přitom nelíbí, že můžete bojovat jak střelbou ze zbraně, tak sekáním mečem. To navíc kombinujete skákáním a potom tu máme ještě jedno zajímavé tlačítko.  Pomocí něho lze využít démonickou sílu, která vám dodá větší razanci. Při soubojích z něpřátel vypadávají různobarevné kuličky, za něž pak získáváte bonusy, výhody nebo „jen“ život navíc. Asi úplně nejsilnějším útokem se stal ten démonický, díky němuž s protivníky pohazujete jedna radost.

 

 

Hodně často mne při hraní rozčilovalo zpracování kamery. Při běžném chození v otevřených úrovních a soubojích jde o běžný pohled za zády Nera. Ovšem občas se dostanete do některých míst, kde se kamera přepne podobným stylem jako v klasických adventurách. Tzn. je různě ze strany a jak popocházíte dál, divným způsobem se přepíná, zoomuje a jinak „vyvádí“. Díky tomu pak máte i problémy s ovládáním směru chůze a celkově mi tento systém vůbec nesedl. Po pravdě řečeno hlavně nechápu důvod, proč něco takového do hry tvůrci zabudovali. Bylo to už v konzolových verzích a ani nyní to neodstranili.

 

 

 

Protože zde nehrajeme první misi z plné hry, jejíž náplní má být souboj Nera a Danteho, zdálo se nám malinko krkolomnější vysvětlování ovládání. Resp. nic podobného zde ani není, pouze vidíte jednou statický obrázek s popisem kláves a tím to končí. Bohužel vůbec, ale skutečně vůbec, se mi nelíbí konverze z konzolí, alespoň tedy co se týká ovládání. Přeci jen když už hra vychází pro PC, očekávali bychom i přizpůsobené ovládání. V první řadě Devil May Cry IV vůbec nepodporuje myš, takže všechno děláte čistě na klávesnici. Pořád vidíte jen obrázky ovladače a jeho tlačítek, plus k tomu jméno relevantní klávesy. Chodíte klasickým WASD a trojice IJKL napravo slouží k základům soubojů. Do toho často budete potřebovat i mezerník na zaměření protivníka. A když chcete pohybovat pohledem? K tomu slouží pro změnu běžné šipky na klávesnici. Suma sumárum na hraní by byl prostě ideální gamepad, pokud možno ještě ten xboxový. Takovouto nutnost však vidíme u PC her jen neradi a například takový Assassin’s Creed se povedlo převést o hodně lépe.

 

 

Naprosto nádherné je vizuální zpracování. Těžko takhle porovnávat grafickou kvalitu PC verze a těch konzolových, to si počkáme na nějaké detailní rozbory. V každém případě Devil May Cry IV vypadá úžasně. Demoverze nabízí možnost spustit hru jak pod DirectX 9, tak pod 10. Všechny obrázky u tohoto článku jsou foceny pod DX10 a nechali jsme je v původním rozlišení 1280×1024. Krásně vypadá jak okolní prostředí, tak především vymodelování postav a bosse. Trošku slabší se mi zdají snad jen občas nějaké pohyby, především skoky Nera. Útokům však nechybí šťáva, barvy ze speciálních komb, atp. Dohromady působí hra rozhodně nadprůměrným dojmem.

 

 

 

 

Zajímá vás, jak vám Devil May Cry IV poběží na vašem počítači? Právě za tímto účelem vytvořili tvůrci speciální performance test, který je součástí hry. Jednoduše běžným způsobem nastavíte parametry grafiky a následně ho spustíte. Pak jen sledujete čtyři odlišné scény a průběžně vidíte své FPS. Po dokončení vám hra vyhodnotí výsledky a případně dodá nějaký komentář. Oficiální minimální požadavky jsou vcelku nízké: Pentium 4 3GHz, 512 MB RAM, GeForce 6600 s 256 MB RAM. Na testované sestavě, jejíž specifikaci najdete v mém profilu, běžela hra naprosto v pořádku. A i při performance testu se FPS stále drželo dosti vysoko. Optimalizaci tvůrci evidentně zvládli. Kromě samotného ozkoušení vlastního počítače vám tento test dost představí možnosti celého enginu, potažmo Devil May Cry IV. Doporučujeme.

 

 

Touto zajímavou featurkou na vyzkoušení výkonu vašeho počítače pro potřeby Devil May Cry IV naše dnešní povídání pomalu ukončíme. A jaký máme ze hry celkově dojem? Vizuální zpracování se náramně vydařilo a i pod DirectX10 je hra skvěle vyladěná a šlape krásně plynule. Hratelnost se zdá být hutná a zajímavá, ostatně stejně jako tomu bylo u konzolové verze. Bohužel nám zatím toto demo nepředvedlo prakticky žádné větší novinky, na které bychom se měli těšit, tedy až na zmíněnou grafiku. I když se všechno zdá krásné, dva (pro mne osobně vcelku základní) nedostatky mi celkový dojem hodně zhoršily. Tou první je naprosto odfláknuté ovládání, kdy si tvůrci nedali žádnou práci s jeho předěláním a jen k obrázku gamepadu dodali označení kláves. Zkrátka čekal jsem v tomto směru trošku větší změnu, například včetně podpory myši. A za druhé bych vytknul divné zpracování kamery, které mi do moderní hry prostě nepatří. Po delším hraní si na ní možná půjde zvyknout, během této relativně krátké ukázky se mi to však nepovedlo. Finální verdikt si samozřejmě necháme až na recenzi plné verze. Ta se v zahraničí dostane do obchodů počátkem letních prázdnin, počeštělá potom přijde pro změnu na jejich konci.

 

Demoverzi Devil May Cry IV můžete stahovat zde.