Nejočekávanější strategie roku 2008

Tradiční strategie se stále více stahují z výsluní. Kdysi nebylo oblíbenějších her než Age of Empires, Command and Conquer či Warcraft. Tyto koncepty, postavené na bázi Duny 2, se už ale notně ohrály. Loňský rok byl také nejspíš posledním, kdy ve větším počtu vznikaly RTS z 2. světové války. Z obou těchto poznatků vyplývá, že strategie zažívají přerod. Zatím není úplně jasné, jakým směrem bude žánr putovat dále. Objevuje se několik konceptů, je ovšem na hráčích, aby rozhodli, který z nich bude tím nejúspěšnějším. Známá jména si zatím mohou dovolit zůstat u kořenů, bude však zajímavé sledovat, jak kousky jako Starcraft 2 či Command and Conquer 3: Kanes Wrath zabodují v sílící konkurenci. 

Pojďme se tedy podívat na nejzajímavější hry, které lze zařadit to kategorie "strategie", jenž se na naše monitory dostanou v roce 2008. Hry jsou řazeny abecedně, nikoliv dle stupně očekávání.

Building and Co

O tomto titulu se dosud příliš nemluvilo, což je s podivem, protože má vyjít už počátkem příštího roku. Je to nejspíše způsobeno neznámostí vývojářského studia a malým finančním zázemím vydavatele. To nicméně neznamená, že by šlo o méněcenný kousek. Naopak – spadá do žánru tycoonů a bere si na paškál oblast dosud nepříliš zpracovávanou. Na první pohled se může zdát, že jde o klasický městský tycoon typu SimCity či City Life. Ovšem tady nejde o prosté umisťování nejrůznějších domků. Ve městě si totiž zahrajete na opravdového architekta a budete baráky či různá zařízení sami navrhovat, a to od prvotních náčrtků, přes konzultace, shánění dělníků až po samotné vyhotovení stavby. K dispozici by měla být kariéra, kdy před nás hra bude klást stále těžší úkoly, ale dozajista se vyřádíme i v ničím neomezované volné hře.

   

Codename Panzers – Cold War

Zprvu nenápadná značka Codename Panzers se brzy rozmohla a stala se součástí první strategické ligy. Ano, dva vydané díly se odehrávaly ve značně omšelém tématu 2. světové války. Přesto si však našly široké obecenstvo a prodalo se jich kolem milionu kusů. Autoři nyní proměnili kulisy a umístili hru do období, které je hrami nepříliš probádáno – Studené války. Cold War přitom začne v padesátých letech minulého století a provede nás přes nejvýznamnější krize tohoto pochmurného období, ať už se skutečně staly, či byly na spadnutí, nebo tato fikce jen dobře zapadá do zvoleného konceptu. Zkrátka bychom se měli dočkat zajímavě zpracovaných misí s originálně nastavenými a dynamicky se měnícími úkoly. Pochopitelně půjde o konflikt mezi západem a východem, přičemž bychom měli ovládat různé armády z obou bloků, takže o variabilní techniku nebude nouze. Jak už je v sérii zvykem, jednotky si budeme pořizovat před misemi, v nich samotných už získáme maximálně menší bonusy, na výrobny v rámci základen zapomeňte. Stejně jako předchůdci bude i Cold War zaměřen výhradně na bojové operace a nudné výstavby základny zůstaneme ušetřeni.

   

 

Command and Conquer: Kanes Wrath

Na datadisk k výborné tradiční RTS Command and Conquer 3: Tiberium Wars nesmíme zapomínat. Electronic Arts v něm totiž chce představit velkou porci změn. Předně tu je zajímavý příběh, který se točí kolem hlavního padoucha Kana. Dozvíme se, co dělal ještě před počátkem třetího dílu, ale událostí budou mít tak velký rozsah, že se podíváme i na následky třetí tiberiové války. Střed kampaně za NOD potom budou tvořit paralelní události k Tiberium Wars. Kampaní za GDI ani za Scrin se nedočkáme, ovšem určitou náhradou za to je globální mód. Už nepůjde pouze o naklikávání jednotlivých území, na kterých chcete dále bojovat. Na globální mapě budeme stavět základny a jednotky – ty si pak přeneseme do vlastních bojů a opět je odsud budeme moct dostat zpět (měly by získávat zkušenosti). Výroba má být v omezené podobě možná i v samotných misích – takto vyprodukované jednotky ale nepůjde uchovat pro další výsadky. Za zmínku jistě stojí i to, že tento mód by měl probíhat tahově. Dalším velkým příslibem jsou tzv. sub-frakce. Ty se vytvořily ze tří dosavadních frakcí. Každá z nich se rozštěpila na tři družiny, což znamená, že celkem bychom si měli vybírat z devíti stran konfliktu. Všechny mají mít jisté výhody i zápory, stejně jako vlastní jednotky.

 

 

Empire: Total War

Již pátý kousek ze série, kterou mnozí stratégové považují za vůbec nejlepší. Žádné převratné změny v konceptu očekávat nelze. Opět půjde o nesmírně zdařilou kombinaci globálního udržování jedné říše tahovou formou a napínavých realtimových bojů. Samozřejmě že více času budete trávit nad mapou, kde zvelebujete svá města, cvičíte jednotky, přemýšlíte, kam expandovat, intrikaříte, uzavíráte aliance, obchodujete atd. Možností je nepřeberně a vzhledem k dynamičnosti hry každá partie skončí jinak. Specifikem Empire má být především ohromující záběr. Kromě obligátní Evropy se zinteraktivní další části světa. Jde o celý americký kontinent, Blízký a Střední východ, Indii či Japonsko. Země jako Čína či Japonsko evidentně zůstávají v rezervě pro pravděpodobný datadisk. Užijete si turbulentního věku 18. století, kdy se hra bude odehrávat. To znamená, že konflikty v Evropě již nemají takovou důležitost, byť jim ji opět můžete přisoudit, ale pozornost se soustředí spíše na kolonie v Americe či Indii. S tím se pojí také potřeba pořádného námořnictva. Ještě nikdy prý nebyly námořní bitvy zpracovány s takovou grácií jako právě v Empire: Total War. Dá se tomu i věřit – tato parketa ve hrách zůstávala většinou odbytá a Creative Assembly mají dostatek motivace, aby si na ní řádně posvítili. Nebudou tak chybět nejrůznější typy dobových lodí, střelivo, nutnost najímat posádku, zabírání poražených lodí apod. Máte pravdu, tady je zaděláno na dosud nejlepší díl slavné série!

   

 

Europa Universalis Rome

Nejen realtime strategiemi živ je hráč, a proto jistě mnozí z vás vezmou zavděk dalším dílem jedné z nejlepších tahových sérií poslední doby – Europa Universalis. Je vůbec s podivem, jak se švédskému studiu Paradox daří s tímto okrajovým žánrem. Ve třech regulérních dílech už ale přeci jen vyčerpali obecné nápady, a tak se začali specializovat. Za tímto účelem si snad ani nemohli vybrat lépe – Řím je zkrátka obrovským fenoménem, který baví stále znovu a zdaleka ještě nebyl tak dopodrobna zpracován, jak by se toho rádo zhostilo právě pokračování EU. Hra začne první punskou válkou a ponese se stovky let do budoucnosti. Zažijeme největší vzestup říše a dost možná zamezíme i jejímu pádu. Hra má být vybavena ještě komplexnějším systémem různých vztahů a mechanismů, ovládání by ale mělo být o poznání jednodušší než dřív. Velkou roli si zahraje víra, ale i dělení na tři vrstvy obyvatel (otroci, svobodný lid a občané). Jakožto panovník budete muset zacházet i se senátem, který zde bude reprezentován jen několika nejvýznamnějšími rodinami. Samozřejmě si užijete četného válčení, obchodování, diplomacie atd. – všeho s náležitou hloubkou. A to již v polovině příštího roku.

  

 

Jagged Alliance 3

Dlouho se zdálo, že slavná série tahových strategií definitivně pošla. Vývojářské studio Sir-Tech (stálo mimo jiné i za ságou Wizardry) zkrachovalo již před lety. Ovšem síla značky přesvědčila společnost Strategy First, aby se pustila do tvorby pokračování. Nejprve ho zadala několika menším ruským studiím, ovšem při výstupní kontrole kvality vyšlo najevo, že práce za mnoho nestojí. Nakonec se lukrativní značka dostala do vývoje ve zkušené ruské firmě Akella. Ta se snaží navázat na odkaz předchůdců, ovšem řadu věcí dělá po svém. Tak například bude hlavní těžiště ležet v nejrůznějších misích, nikoliv obyčejném dobývání. Měli byste ovládat jednotku o šesti mužích, která se může pohybovat jak pěšky, tak různými vozidly. Pochopitelně je třeba hledět na akční bodíky pro provádění akcí. Na jeden tah jich je pouze omezené množství, takže se hodí přemýšlet nad tím, jak je využijete. Akella slibuje novodobé 3D zpracování (snad bude dostatečně přehledné) a solidní fyzikální korektnost, kterou bude možné využít i v samotné hratelnosti.

   

Spore

Genialita Willa Wrighta je nezpochybnitelná. Tento vizionář to dokázal jak svým SimCity, tak The Sims a nyní se kvality hodlá osvědčit prostřednictvím dosud nejrevolučnějšího projektu. Spore. Ten staví na evoluci, kdy bychom měli ozkoušet hned několik životních etap původně prostého jednobuněčného organizmu. Začátek se odbude minihrou ne nepodobnou Pac-Manovi, kdy se budeme vyhýbat nepřátelským entitám a budeme požírat menší organizmy, abychom rostli. Teprve poté se dostaneme na souš, kde se spustí editor a my si budeme moct zcela od píky navrhnout vlastní druh. S ním potom ve stylu Diabla budeme pobíhat po okolí a kosit nepřátele, získáme si družku a založíme rod. Vždy znovu bychom se měli reinkarnovat v našich potomcích, abychom dostatečně ovlivnili genetický materiál požadovaným směrem. Jakmile budou charakteristiky utvořeny, přijde na řadu budování osady, města, metropole, civilizování celého světa atd. Poslední fáze se odehrává dokonce v širém vesmíru. Do něj si lze stáhnout nestvůrky vytvořené jinými hráči a pak se s nimi potýkat. Zatím není jasné, jak to celé bude fungovat dohromady – někteří novináři vyjadřují určitou skepsi, ale jestliže se Spore povede odladit a opatřit přístupným ovládacím rozhraním, bude to pecka.

  

 

Starcraft 2

O pokračování zřejmě nejoblíbenější realtime strategie všech dob je každé slovo omíláním již známého. Přesto se pokusme o krátkou charakterizaci. Pokud to náhodou nevíte, Blizzard se nehodlá pokoušet o žádné experimenty. Není ani třeba – koncept Starcraftu po mnoha opravách funguje fantasticky. A tak se také stalo, že se tvůrci neodhodlali přihodit ani čtvrtou rasu. Opět tu tak budou lidští Terrané, slizcí Zergové a vyspělí Protossové. Styčné body byste mezi touto trojicí hledali nadarmo. Již tak obrovské rozdíly budou v pokračování ještě prohloubeny. Nečekejte ale stejné jednotky jako dříve. Příběhovými kličkami bylo dosaženo toho, že každá rasa se může opírat o takřka cele nový repertoár techniky i bojovníků. Ti mají být ale opět výborně vyváženi. Ač se bude hrát za každou frakci kompletně odlišně, s tou správnou taktikou půjde dosáhnout stejných cílů. Je pochopitelné, že se Blizzard soustředí na multiplayer, který originálu zajistil bezmála nesmrtelnost. Hodlají ale připravit i trojici zajímavých, slušným příběhem opletených kampaní. V nich se na scénu dostanou i hrdinové ve stylu Warcraftu 3, jichž si z důvodu zachování kontinuity v multiplayeru neužijete. V plánu je i určitá obdoba galaktické mapy, na níž byste si měli vybírat místo, kde chcete intervenovat. Na první pohled grafika nepatří k nejlepším v žánru, to ale ani není jejím úkolem – chce být především co možná nejpřehlednější. Blizzard je natolik zkušeným týmem, aby se mu podařilo vytvořit pokračování hodné svého předchůdce.

  

 

Tom Clancy's Endwar

Přestože si nedávno jeden z bývalých zaměstnanců Ubisoftu pustil ústa na špacír s tím, že Tom Clancy se na hrách s jeho jménem pranic nepodílí, nic to nemění na skutečnosti, že tituly opatřené touto značkou patří k nejoblíbenějším. Endwar se těší ještě větší pozornosti – jde o první kousek z tohoto univerza, který po řadě akcí bude realtimovou strategií. Ubisoft hru zatím ohlásil pouze pro next-generation konzole, ovšem jeho zástupci se několika světovým magazínům mimo záznam svěřily s tím, že PC verze je dlouhodobě rovněž v plánu. Nakonec PC je výsostnou platformou strategií. Největším příslibem Endwar je jednoznačně jeho tématika – RTS ze současnosti, to je hodně zřídkakdy viděná záležitost. Obzvlášť když oplývá parádním, do značné míry uvěřitelným příběhem. V tom se utkávají Spojené státy, Evropská unie a Rusko. USA se nepohodly s Evropou kvůli nejrůznějším technologickým patentům, a tak tyto velmoci podle Clancyho fikce nebudou v blízké budoucnosti spolupracovat. Amerika spoléhá především na tzv. armádu čtvrtého typu, to znamená především technicky špičkové stroje, pokud možno ovladatelné bez lidského přičinění. Evropa, která zahrnula i další státy na Starém kontinentu, spoléhá především na dobře vycvičené jednotky. Inu a Rusko sice nemá nejmodernější techniku, na druhou stranu ale stále oplývá brutální silou. Za tyto tři frakce si zahrajete jak v singleplayeru, tak masivním multiplayeru, jenž by měl být zpracován formou globálního a stále bujícího konfliktu.

 

 

 

Našli jste si v této povedené nabídce svého favorita? Pokud ano, budeme rádi, když se s námi o své názory podělíte v diskuzi. Platí to i v opačném gardu – v případě, že vás žadný z titulů nezaujal.