War Front: Turning Point

Ještě před několika málo lety by hra zpracovávající alternativní dějiny 2. světové války vzbudila pořádnou míru vzrušení. V současnosti, kdy již zvídaví historikové nežasnou nad novou virtuálně zpracovanou bitvou z tohoto největšího válečného konfliktu, je zkrátka trh podobnými strategiemi či akcemi přesycen, což nepřipravuje pro projekt jako je War Front zrovna lehkou cestičku. Necelý měsíc před vydáním nám autoři dovolili nahlédnout pod pokličku v čerstvé singleplayer demoverzi a musíme uznat, že pokrm jimi dlouhé měsíce připravovaný vypadá celkem zajímavě.

Co by bylo, kdyby ….
Jak bylo již dříve z tiskových zpráv jasné, příběh celé této hry se bude točit okolo 2. světové války, ovšem již v jejích prvopočátcích se v podstatě od cesty vyšlapané dřívějšími projekty oddělí a pokusí se nastínit svou vlastní vizi “co by bylo kdyby” …. V tomto případě se hra zabývá otázkou, jak by dějiny vypadaly, kdyby Hitler umřel již v prvopočátcích 2. světové války. Co se podání dějové linky týče, zpočátku jsem byla vcelku zklamaná „nemastným-neslaným“ intrem a možná až přehnanou snahou narvat do příběhu co možná nejvíce ženských protagonistek. Ani co se vtipů týče, autoři zrovna neexcelují a těch několik málo narážek během rozhovorů vám úsměv na rtech každopádně nevykouzlí, stejně jako nezajímavé pošťuchování mužského a ženského hrdiny v Allies kampani.

Demo nám nabídlo pohled na dvě celé mise, každá z jedné kampaně, doplněné tutoriálem, jež vás nenásilnou cestou zasvětí do základů herních principů. Co se týče struktury jednotlivých misí kampaně, zůstalo zachováno klasické schéma, kdy bude nabídnuto několik primárních úkolů vyžadovaných pro dokončení mise. Ty budou doplněny úkoly vedlejšími. Ke svižnosti hry přispívá zejména jejich postupná aktualizace.

Originalita na bodu mrazu
Od alternativní hry, vymykající se těm kouskům striktně se držících historicky podložených událostí, byste možná čekali kdo ví jakou originalitu a on je pravý opak pravdou. Klasické těžební principy, obstarávání surovin, obranné principy a řada dalšího ve vás bude až nezvykle často evokovat již trochu starší a dosud poslední přírůstek do série Command & Conquer. Pro ty hry neznalé čeká více-méně tradiční strategický zážitek stavějící na těžbě základní suroviny za pomocí speciálních mobilních těžebních strojů. Další specialisté budou mít za úkol obstarat budování budov, mezi nimiž nechybí jak klasická kasárna, tak slušná řádka bunkrů a jiných obranných kousků, které vám v oblasti ofenzívy propůjčují poměrně slušnou možnost vyžití. Samozřejmostí je technologický výzkum, jež vám otevírá cestu k dalším možnostem.

Svěží a oživující – to jsou jen dvě základní charakteristiky, jež by se hodily zmínit právě v této chvíli, kdy je Warfront prezentován jako projekt naprosto neoriginální. Vedle klasického válčení, jak jsme zvyklí z real-time strategií, se nám totiž otevírá možnost vyzkoušet si opřímé ovládání některých vojenských budov. To jsou třeba malé obranné bunkry, na něž stačí jednoduše kliknout, pohled se přepne do 1st person a vy můžete s precizností sobě vlastní odstřelovat dotírající nepřátelské jednotky. Podobně funguje i možnost ukotvení kamery těsně nad tank, jehož akce taktéž ovládáte.

Souboje, jednotky a hrdinové
Žádných radikálních změn nedoznala ani bojová stránka. Ta pochopitelně staví na jednotkách vyrobených ve vašich továrnách. Milovníkům strategického manévrování nebudou propůjčeny žádné výrazné strategické možnosti a tak ve většině případů úplně postačí sebrat armádu a zaútočit s ní bezmyšlenkovitě na cíl – v této oblasti je daleko zajímavější obrana základny, stavba protileteckých obranných sil a mnoho dalšího.

Poměrným zklamáním jsou i hrdinové, kteří na oko hrají roli doslova zásadní, jejich výraznější prosazení v hratelnosti ale autoři bohužel nezvládli. A tak bude řada z nich většinou spíše „na okrasu“ a jestliže je někdy zapomenete při útoku na základně, častokrát to ani nezpozorujete. Ač disponují speciálními akcemi a stejně jako ostatní jednotky získávají v boji zkušenosti, jejich využití není nijak valné.

Daleko zajímavější jsou řadové jednotky, které by bylo možno rozdělit do dvou základních skupin. V té první by se nacházely klasické kousky známé z 2. světové války jako jsou Panther, Sherman, T-34 či Sturmovik. Ty nejsou tím hlavním, objeví se totiž také celá řada kousků, o nichž se sice v souvislosti s konfliktem mluvilo, jednalo se však o nerealizovatelné plány, alespoň s tehdejšími technologickými znalostmi. Ve spojitosti s jednotkami je třeba zmínit především pathfinding, který nezklame, ovšem bohužel má své mouchy. A tak se budete muset smířit s tím, že se holt jednou za čas vaše těžká technika zasekne o nějaký ten vagón, ba co více, dokonce zde uvízne do doby, než ji z tohoto problému vlastní myší „nevykoušete“.

Příjemný kabátek
Díky značné herní konkurenci hraje důležitou složku při nákupu hry také grafika. V případě War Front pak mnoho výtek snad ani mít nelze. Prostředí je zpracováno do příjemných detailů a neméně zajímavě rozpohybováno. Nezklamaly ani filmečky před misemi s potřebnou dávkou akčnosti a s využitím zajímavých a věrohodných vizuálních efektů. Velkým otazníkem ale zůstává technická náročnost. Na lehce nadprůměrné sestavě Core2Duo 6300 s 2GB RAM a X1900 se hra i na nejvyšší detaily hýbala naprosto bez problémů, kdy FPS neskočily pod 60. Soudě dle ohlasů asi budou muset majitelé podprůměrného železa oželet trochu z nádherné podívané radikálním osekáním detailů.

Celkově by ale Digital Reality hráčské publikum zklamat neměli. Nutné odložení hry mělo na její vývoj rozhodně blahodárný vliv a tak si již za měsíc budeme moci vychutnat kompletně celé dvě kampaně, multiplayer a volnou hru, stejně jako se konečně dozvědět odpověď na otázku, která nás trápí již od doby oznámení projektu: „Jak by vlastně celý konflikt dopadl, kdyby Hitler zemřel v jeho prvopočátcích“.